
Apollo's Tropic představuje společný projekt Néphéli Barbas a Martina Herolda, kteří prostřednictvím malby, objektu a architektonických fragmentů zkoumají prostor jako nositele paměti a proměny. Výstava sleduje, jak se ve fasádách, detailech a stopách každodenního užívání ukládají vrstvy času a lidské přítomnosti.
Součástí výstavy bude také fotografická intervence Skin Replica Lenky Glisníkové. Fragmenty obrazových dat získávají fyzickou podobu a vstupují do dialogu s prostorem. Glisníková zkoumá vztah mezi fotografickým obrazem a jeho materiální existencí.
Během festivalu představí THE DESIGN společnou výstavu Martina Herolda a Néphéli Barbas Apollo’s Tropic (15. 5.–11. 10.). Souběžně s ní bude speciálně pro Fotograf Festival uvedena výstava Lenky Glisníkové Skin Replica (1.–11. 10.).
Info
Umělci | Néphéli Barbas a Martin Herold / Lenka Glisníková
Doba trvání výstavy | 15. 5. – 11. 10. 2026
Otevírací doba galerie | pondělí–neděle, 9:00–19:00
Místo | THE DESIGN
Adresa | Havelská 517/14, 110 00 Staré Město
Skutečný obraz
Zdání dokumentárnosti fotomechanicky reprodukovaných obrazů je umělci využíváno jako nástroj manipulace a hry už od samotného vzniku tohoto média. Ať už mechanicky v temné komoře, nebo digitálně, „skutečný“ obraz bývá s nejrůznějšími záměry dodatečně manipulován; je mu dáván nový význam, který nebyl součástí původní intence při zmáčknutí spouště. Jindy je fotodokumentace převzatá z médií umělecky využívána pro montáže, jakožto médium politické kritiky beze slov.

Fotograf Contemporary – Continuum
Fotografie není statická. Pohybuje se mezi minulostí a současností, skutečností a konstrukcí, soukromým a veřejným prostorem, záznamem a fikcí. Výstava propojuje několik generací autorek a autorů Fotograf Contemporary a ukazuje fotografii jako médium, které se neustále proměňuje podle toho, kdo s ním pracuje, jakými prostředky a k čemu je používá.

Marie Lukáčová, Karina Kottová – Dcery povodně
Dcery povodně jsou vizuálně i tematicky vrstevnatým filmovým dílem, které propojuje intimní rodinný příběh s mytologií a ekologicko-politickým komentářem. V centru vyprávění stojí tři generace žen – dcera, matka a babička – jejichž dialogy a vzpomínky se prolínají s polofiktivními televizními reportážemi o povodních, archivními záběry divoké vody a animovanými sekvencemi o vodních bytostech.