Komentovaná prohlídka výstavy (not) so far s Ivanou Hrončekovou

Přijďte na komentovanou prohlídku výstavy (not) so far v prostoru TYRŠ the human lab. Výstavou provede její kurátorka Ivana Hrončeková, která přiblíží jednotlivá díla i témata, jež propojují lidské zásahy do rostlinných, zvířecích i lidských společenství.
Instalace a kino výstava (not) so far sleduje mocenskou lidskou stopu v různých podobách soužití — od rostlin zbavovaných prostřednictvím pokročilých pěstitelských technologií kontaktu s půdou přes šlechtění zvířat až po přetrvávající koloniální praktiky zasahující lidi, zvířata, rostliny i neživou přírodu.
Výstava představuje instalaci Dominika Styka, vycházející z růstu řas a pohybující se na pomezí sochařského environmentu, scénografie a laboratoře. Součástí programu jsou také filmová díla Thérèse Anny Rafter, Oleksiye Radynského a Poliny Davydenko, která otevírají témata lidské konstrukce přírody, kolonialismu, imperialismu a jejich dopadů na krajinu a komunity.
Info
Umělci | Polina Davydenko, Oleksiy Radynski, Thérèse Anna Rafter, Dominik Styk
Curator | Ivana Hrončeková
Termín | 1.–11. 10. 2026
Zahájení | 1. 10. 2026, 19:00
Komentovaná prohlídka | 2. 10. 2026, 16:00
Otevírací doba | Po–Ne, 13-19
Místo | Tyrš the Human Lab, Kampa
Adresa | Nosticova 2a, 118 00 Malá Strana, Praha 1 (zastávka Tyršův dům)
Vstup | Zdarma
English friendly | Ano
Skutečný obraz
Zdání dokumentárnosti fotomechanicky reprodukovaných obrazů je umělci využíváno jako nástroj manipulace a hry už od samotného vzniku tohoto média. Ať už mechanicky v temné komoře, nebo digitálně, „skutečný“ obraz bývá s nejrůznějšími záměry dodatečně manipulován; je mu dáván nový význam, který nebyl součástí původní intence při zmáčknutí spouště. Jindy je fotodokumentace převzatá z médií umělecky využívána pro montáže, jakožto médium politické kritiky beze slov.

Fotograf Contemporary – Continuum
Fotografie není statická. Pohybuje se mezi minulostí a současností, skutečností a konstrukcí, soukromým a veřejným prostorem, záznamem a fikcí. Výstava propojuje několik generací autorek a autorů Fotograf Contemporary a ukazuje fotografii jako médium, které se neustále proměňuje podle toho, kdo s ním pracuje, jakými prostředky a k čemu je používá.

Marie Lukáčová, Karina Kottová – Dcery povodně
Dcery povodně jsou vizuálně i tematicky vrstevnatým filmovým dílem, které propojuje intimní rodinný příběh s mytologií a ekologicko-politickým komentářem. V centru vyprávění stojí tři generace žen – dcera, matka a babička – jejichž dialogy a vzpomínky se prolínají s polofiktivními televizními reportážemi o povodních, archivními záběry divoké vody a animovanými sekvencemi o vodních bytostech.