Miloš Vojtěchovský – Zážitková exkurze do pekla

Centrální jatka v Holešovicích bývala před časem skoro samostatným městem nebo ghettem: ukrytá za vysokými zdmi obsahovala na 10 hektarech 49 hal, systém ulic s náměstími, elektrárnu, banku, podzemní chodby a koleje k blízkému nádraží Bubny. Před stoletím zde řezníci zabili a rozporcovali až 87 milionů kusů krav, prasat a koní ročně. Zvuková procházka po terénu jatek evokuje dobu, kdy se daleko po okolí rozléhal pláč a nářek transportovaných a zabíjených zvířat a z kanálů znělo jemné pištění národu statisíců potkanů žijících v podzemních traktech tohoto vyhlazovacího tábora v Praze 7.
Bio
Miloš Vojtěchovský (1955 v Praze) je kurátor a pedagog. Studoval estetiku a dějiny umění na Filozofické fakultě UK a od poloviny 70.let se zabýval experimentální hudbou a výtvarným uměním. Spolupracoval v projektech jako je Imaginary Museum Projects v Amsterdoamu (Orbis Pictus Revisited - ZKM 1992 -1997), nebo Jitro kouzelníků v NGv Praze, vyučoval na katedře teorie a dějin umění na FaVU VUT v Brně a v Centru audiovizuálních studií FAMU, kurátor galerie Školská 28, zakladatel zvokového portálu sonicity.cz, nebo symposií nadace Hermit a Centra pro Metamedia Plasy, projektů vs. Interpretation, Na pomezí samoty, atd.
Info
Audiowalk | Miloš Vojtěchovský
Termín | 9. 10. 2026, 18:00
Adresa | Bubenské nábř. 306, 170 00 Praha 7-Holešovice
Meeting Point | festivalový kontejner, Tržní náměstí (Hala 24), Holešovická tržnice
Procházka je pouze v českém jazyce
Skutečný obraz
Zdání dokumentárnosti fotomechanicky reprodukovaných obrazů je umělci využíváno jako nástroj manipulace a hry už od samotného vzniku tohoto média. Ať už mechanicky v temné komoře, nebo digitálně, „skutečný“ obraz bývá s nejrůznějšími záměry dodatečně manipulován; je mu dáván nový význam, který nebyl součástí původní intence při zmáčknutí spouště. Jindy je fotodokumentace převzatá z médií umělecky využívána pro montáže, jakožto médium politické kritiky beze slov.

Fotograf Contemporary – Continuum
Fotografie není statická. Pohybuje se mezi minulostí a současností, skutečností a konstrukcí, soukromým a veřejným prostorem, záznamem a fikcí. Výstava propojuje několik generací autorek a autorů Fotograf Contemporary a ukazuje fotografii jako médium, které se neustále proměňuje podle toho, kdo s ním pracuje, jakými prostředky a k čemu je používá.

Marie Lukáčová, Karina Kottová – Dcery povodně
Dcery povodně jsou vizuálně i tematicky vrstevnatým filmovým dílem, které propojuje intimní rodinný příběh s mytologií a ekologicko-politickým komentářem. V centru vyprávění stojí tři generace žen – dcera, matka a babička – jejichž dialogy a vzpomínky se prolínají s polofiktivními televizními reportážemi o povodních, archivními záběry divoké vody a animovanými sekvencemi o vodních bytostech.