Radan Haluzík – Příroda ve městě, nebo město v přírodě?

Zveme Vás na přednášku Radana Haluzíka: Příroda ve městě nebo město v přírodě?
Kde všude lze ve městě najít přírodu? A nejen tu, co vleze drze všude, ale i tu vzácnou, a dokonce chráněnou? A proč je v Praze víc chráněných území než v chráněných krajinných oblastech daleko za městem? Je příroda a klidová rekreace ve městě luxus, na který prostě není místo, anebo je to složitější? Jaké město vlastně chceme a jaké druhy prázdnoty pro náš odpočinek, zvířata i rostliny se pak nabízejí? Jsou město a příroda tak vyhrocenými protiklady, jak si myslíme?!
Pojďme se spolu podívat na město z pohledu naruby. Pojďme zapomenout na zažité stereotypy a pojďme spolu cvičit naši urbanistickou představivost a trénovat reálné vize města dosažitelné budoucnosti, kde vše může být trochu jinak.
Radan Haluzík
Coby sociální antropolog a ekolog se Radan Haluzík věnuje studiu sociálního života věcí, architektury a vnitřních periferií měst, jakož i současných válečných konfliktů. Zajímají jej obecné otázky vztahu politiky a estetiky. Svůj mnohaletý terénní výzkum konfliktů v bývalé Jugoslávii a na Kavkaze zúročil v knize Proč jdou chlapi do války (2018). V Centru pro teoretická studia UK a AVČR vedl tým věnující se prázdným místům a nové divočině našich měst, což vyústilo ve vznik knihy Město naruby: vágní terén, vnitřní periferie a místa mezi místy (2020). Nedávno vyšla jeho kniha Turbo-venkov: plné krajiny a prázdné domy (nejen) na Balkáně o krizi globálního venkova a hledání jeho nového architektonického a urbanistického tvaru. Pracuje v Centru pro teoretická studia UK a AVČR a v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Info
Přednášející | Radan Haluzík
Termín | 2. 10. 2026, 18:30
Místo | Tyrš the Human Lab, Kampa
Adresa | Nosticova 2a, 118 00 Malá Strana, Praha 1 (zastávka Tyršův dům)
Vstup | Zdarma
English friendly | Ne
Skutečný obraz
Zdání dokumentárnosti fotomechanicky reprodukovaných obrazů je umělci využíváno jako nástroj manipulace a hry už od samotného vzniku tohoto média. Ať už mechanicky v temné komoře, nebo digitálně, „skutečný“ obraz bývá s nejrůznějšími záměry dodatečně manipulován; je mu dáván nový význam, který nebyl součástí původní intence při zmáčknutí spouště. Jindy je fotodokumentace převzatá z médií umělecky využívána pro montáže, jakožto médium politické kritiky beze slov.

Fotograf Contemporary – Continuum
Fotografie není statická. Pohybuje se mezi minulostí a současností, skutečností a konstrukcí, soukromým a veřejným prostorem, záznamem a fikcí. Výstava propojuje několik generací autorek a autorů Fotograf Contemporary a ukazuje fotografii jako médium, které se neustále proměňuje podle toho, kdo s ním pracuje, jakými prostředky a k čemu je používá.

Marie Lukáčová, Karina Kottová – Dcery povodně
Dcery povodně jsou vizuálně i tematicky vrstevnatým filmovým dílem, které propojuje intimní rodinný příběh s mytologií a ekologicko-politickým komentářem. V centru vyprávění stojí tři generace žen – dcera, matka a babička – jejichž dialogy a vzpomínky se prolínají s polofiktivními televizními reportážemi o povodních, archivními záběry divoké vody a animovanými sekvencemi o vodních bytostech.