Dominik Styk

Sterilní ráj

Zahrady bývají často místem restrikcí a kázně. Jsou to pečlivě utvářené prostory, kde platí přísná pravidla: co smí růst, jakým směrem a do jaké míry. Jakmile růst překročí vymezené hranice, je zastřižen nebo zcela odstraněn. Od sterilní jednotvárnosti travnatých ploch po stromy sestříhané do dokonalých krychlí či stěn zahrady zrcadlí naši touhu pozorovat růst pouze tehdy, když probíhá podle našich představ – usměrňovaně a předvídatelně. Jedině za těchto podmínek si jej dokážeme vychutnat, jako bychom nedokázali naplno ocenit nic, co nemáme pod kontrolou.

Tento způsob uvažování zdaleka nekončí u okrasného zahradnictví. V průmyslovém zemědělství jsou rostliny pěstovány v dokonale kontrolovaných podmínkách, často izolované od půdy, hmyzu nebo vlivu počasí. Příroda se stává přijatelnou teprve ve chvíli, kdy je sterilizována a přizpůsobena efektivní produkci. Její nepředvídatelnost je vnímána jako problém, který je třeba vyřešit. Na tuto potřebu kontroly reaguji vytvářením zahrad z řas uzavřených do bublinkové fólie (případně do jiných plastových forem, například trubic) s bublinami o průměru přibližně 2,5 cm. Každá bublina se stává samostatným ekosystémem odříznutým od okolního světa, v němž je příroda izolována, měřena a zabalena.