Nomadic State – O troskách moderního státu

Kulička špinavě bílého mazu, rozpohybovaná membránou reproduktoru, se vznáší nahoru a dolů. Na zlomek vteřiny se drží ve vzduchu jako organická abstraktní socha podobající se miniatuře sochy od Barbary Hepworth. Její název je Generátor památníků pro veřejný prostor ideálního státu a jde o dílo Nomadic State – dua, které tvoří Stach Szumski a Karolina Mełnicka. Průměrná životnost památníků v centru Varšavy, kde Szumski a Mełnicka pracují, je kratší než život člověka. Ukazuje se, že kámen je zde daleko křehčím materiálem než maso a že se tu hrdinové velmi rychle stávají veřejnými nepřáteli. Generátor dua Nomadic State – přístroj vytvářející abstraktní památníky, postavené a ve vteřině svržené k zemi v možná nikdy nekončícím koloběhu – je drzým komentářem k tomuto tématu.

Generátor byl původně součástí dočasné ambasády, kterou Mełnicka a Szumski založili v Mnichově, ale jinak je jejich stát skutečně nomádský. Jejich cesty se ani v nejmenším nepodobají pečlivě plánovaným diplomatickým návštěvám. Náhodný road trip na Sibiř s vysloužilým fyzikem, který touží po sovětských časech? Hotovo. Návštěva opuštěných turistických resortů na pobřeží Sinajského poloostrova ještě před dokončením? Žádný problém. Při cestách odlehlými částmi severního Ruska, Koreje a Japonska se umělci ptají po smyslu života a hovoří s tamějšími šamany – z čehož vznikl projekt In Search of the Meaning of Life (2018). V Egyptě zas pozorují politické nepokoje otřásající vidinou oázy klidu a luxusu – jde o projekt Tourrorism all inclusive (2017). Na periferii Varšavy procházejí čínským supermarketem a ve stylu Indiana Jonese vykopávají poklady starověké kultury – projekt Free Export (2018). Co je tedy agendou Nomádského státu? Zajisté to není touha být dalším mikrostátem vytvořeným bohatými libertariány, kteří se chtějí vyhnout placení daní. Projekty dua jsou kvaziparazitní bytostí žijící v prasklinách dnešní geopolitické sítě. Jde o stát poháněný jak optimismem, tak pochybnostmi, jak dokazuje jeho logo. To odkazuje k logu OSN, avšak chybí mu jeho základní element – Země. Vavřínový věnec tu neobklopuje nic jiného než prázdný kruh. Připomíná tak národní symbol Běloruska. Ten se zas příliš neliší od toho sovětského, až na to, že srp s kladivem jsou tu nahrazeny prázdným obrysem státu, což poukazuje spíš k pocitu deprivace než k nějaké nové pevné identitě. Nomádský stát je zemí stojící na troskách moderního poválečného globálního řádu. A dříve či později se jeho občany staneme i my.