TOMÁŠ CIBA

sběratel

 

Již jsem koupil několik obrazů a kreseb online, např. přes platformu Young Real Art, kterou provozuje Jana Laštovka. Klíčovým faktorem je pro mne v tomto ohledu možnost pohodlného nákupu z mobilu, tabletu nebo notebooku, čímž šetřím čas oproti fyzickému nákupu, kdy musím cestovat do galerie, ateliéru umělce nebo na veletrhy umění. Online platformy jsem využil pouze pro nákup děl od opravdu nejmladších umělců, často studentů posledních ročníků AVU Praha nebo FU Ostrava. Zvažoval-li bych nákup díla od umělce střední generace, chtěl bych dílo vždy nejprve fyzicky vidět a navnímat a až poté se na místě rozhodnout o koupi. U takových umělců už se ceny za dílo pohybují ve vyšších částkách a nerad bych se napálil nebo zklamal koupí takového díla pouze online, kdy není skutečná jistota, jak dílo v detailu doopravdy vypadá a zda mne jako sběratele skutečně „oslovuje“.

 

RODERICK VAN DER LEE

výkonný ředitel veletrhu Unseen Amsterdam

 

Jako sběratel nakupuji umění online velmi často. Řekl bych, že klíčovým faktorem pro důvěru v nakupování online je kredibilita prodejce, přímá či nepřímá. To platí zejména pro fotografii, která je ve své podstatě reprodukovatelným médiem. Nejblíže zdroji jste na primárním trhu, kdy nakupujete od samotného umělce. Ve chvíli, kdy se do nákupu zapojí zprostředkovatelé, je vždy dobré zamyslet se nad jejich důvěryhodností. Zavedená galerie je vždy preferovanou variantou oproti galerii téměř neznámé. Leckdy se ale může objevit galerie nová nebo vám
ještě neznámá. V takových případech je na místě přímá komunikace s prodejcem, třeba
prostřednictvím e-mailu; nicméně lidé, kteří jsou méně zkušení, zpravidla spíše vyčkávají
na potvrzení kvality zdroje nějakou třetí osobou. Na Unseen Photo Fair představujeme
poměrně velké množství začínajících umělců i galerií. Naši návštěvníci však důvěřují našemu kurátorskému úsudku a s touto důvěrou přistupují i k našemu online katalogu, který k nákupu online využívají mnozí zkušení sběratelé i ti, kteří nakupují vůbec poprvé.

 

PATRIK ŠIMON

sběratel

 

Do online prostředí se přesouvá celý náš svět. Já umělecká díla nakupuji už třicet let prakticky všemi způsoby. V rámci online aukcí lze na displeji mobilu pohodlně, z poklidu domova, auta nebo přírody odkliknout nabídku, ale adrenalin z nákupu zůstává stále stejný jako za starých časů, kdy jsem musel odsedět hodiny na sálových aukcích. Ze zkušeností vím, že většina kupujících také neřeší, zda si dílo předem fyzicky prohlédne.

Úskalí online prostředí jsou ovšem také velká: když si položku vyzvednete nebo ji vám přiveze kurýr, může se dostavit zklamání ohledně formátu, barevnosti, ba často ani nelze zaručit, že se jedná o originál. Z určitého hlediska je online prostředí stejné jako živé aukce – buď o umění něco víte, nebo ne, a je tak jedno, kde dražíte, důležité je, co. Obecně lze říci, že aukce už provozuje kdekdo a pro většinu uživatelů je tak téměř nemožné rešeršovat všechny
nabídky. Ze sto padesáti českých aukcí ročně si vybere každý. A k nim přičtěte dalších deset tisíc zahraničních a už se od monitoru nikdy neodlepíte. Já se celý život zaměřuji na to, co druzí opomíjejí.

 

SVEN EISENHUT

ředitel veletrhu photo base

 

Málokdy nakupujeme umění online. Proč? Díla, která kupujeme, zkrátka toužíme vidět naživo. Pokud nakupujeme online, činíme tak výhradně prostřednictvím galerií, s nimiž máme osobní zkušenost, anebo od umělců, které známe.

Při nakupování umění online je tedy naprosto klíčová důvěra. Pokud jste se rozhodli to zkusit, ujistěte se, že prodávajícího opravdu znáte a důvěřujete mu. A to obzvlášť v případě multiplu, kterým je i fotografie. Pro to, aby si dílo uchovalo svou hodnotu, je pak naprosto zásadní limitovanost edice.

Zkuste nejprve zakoupit třeba knihu, jejíž součástí je nějaký tisk. To můžete udělat online s naprosto klidným srdcem. Nebo se porozhlédněte i mimo tradiční škatulky. Napadá mě například dílo Edition 777 Piotra Zbierského. To je rozděleno na 777 kusů, z nichž sice vlastníte pouze jeden tisk, ten je však naprosto nádherným uměleckým dílem.

 

NINA ROEHRS

specialistka na umění v digitálním věku, kurátorka sekce Digital na Paris Photo

 

Ano, umění nakupuji online již přes dvacet let. Před rokem 2018 to byla především fyzická díla, často edice, od umělců, jejichž tvorba se mi líbila a s jejichž díly jsem se setkávala na aukcích, v institucích a nakladatelstvích. Pořídila jsem si tak například dílo Security by Julia (Dispenser) od Julie Scher, vydané spolkem Kunstverein Düsseldorf, nebo dílo Helpp od Julie Wachtel, vydané nakladatelstvím JRP|Editions.

Neustále sleduji nabídku na primárním i sekundárním trhu. Má kritéria se zde příliš neliší od nákupu ve fyzickém prostoru. Jednak mě musí dílo oslovit a pak je to o samotném umělci, pozici daného díla v rámci umělcovy tvorby, velikost edice, cena a nakonec – což je obzvlášť důležité při nákupu online – důvěryhodnost nakladatele či prodejce. Ten proces průzkumu a hledání uměleckého díla miluji.

Od vzniku prvních Web3 platforem (Blockchain & NFT) sbírám i čím dál více digitálních děl. Odpadá tam nutnost přemýšlet o fyzické kondici díla, přepravě a skladování. Nákup ale vyžaduje schopnost ovládat nová témata – kryptoměny, digitální peněženky, uchovávání digitálních peněz atd. Vyhledávání a filtrování na tomto trhu funguje jinak. Prostředníci tu sice také hrají svou roli, ale středem pozornosti jsou umělci a vztahy mezi sběrateli a umělci jsou mnohem přímější. Navíc počet nově se objevujících děl a rychlost, s jakou se na tomto trhu objevují, je mnohem vyšší. Je to svět, ve kterém je poučka DYOR – Do Your Own Research –
pro sběratelství naprosto klíčová.