Oskar Helcel – AU 3255

#3 min Oskar Helcel

25. 9. 2017

Vojenský útvar 3255, zkráceně VÚ, je ohraničený prostor zabírající zhruba desetinu rozlohy pražského Petřína. Tento prostor je využíván armádní Agenturou komunikačních a informačních systémů (AKIS)¹ a Oddělením kriminalistické techniky a expertíz kriminální služby Vojenské policie. V jihozápadní části prostoru se tyčí satelitní věž o výšce přibližně 60 metrů, kterou provozuje firma INTV s.r.o.².

#30 eye in the skyProfilDokument

Petřín tak, k mému překvapení, nereprezentuje jedna výšková dominanta, kterou je známá historická věž, nýbrž dvě. Právě tento fakt, na který jsem narazil při každodenním pohybu městem, byl pro mě impulsem k hlubšímu zkoumání. Informace o vojenském areálu jsem získával třemi různými způsoby. V první fázi jsem areál z dostupného vnějšího prostoru fotografoval, zdokumentoval jsem tak důležité vstupy a objekty, které jsem následně vyznačil do mapy. Informace o konkrétní funkci a historickém kontextu jsem se poté snažil získat skrze emailovou komunikaci s některými orgány armády ČR, zejména s kanceláří Generálního štábu. Ovšem ani ona mi nebyla schopna sdělit více než velice obecné informace o svém účelu. Třetím zdrojem informací mi byla publikace³, která mapuje historii útvaru: jeho technologický vývoj, velitele od roku 1984 a trávení volného času členů útvaru. Ani publikace však nepřináší žádné bližší informace o konkrétnějších funkcích útvaru.

Co tedy vidíme, když se díváme? Jak velkou část reality jsme schopni vnímat a nakolik je naše vnímání selektivní?

Cílem této dokumentační hry je právě v určitém výseku reality vidět co nejvíce možného. Do veřejného parku je vykrojen prostor s neveřejnými informacemi o jeho funkci. Stoupám si tak na špičky, abych viděl na druhou stranu zdi, a trochu si přeji, aby se za ní schovával nějaký velký kocour. Sleduji místo, nebo pouze onu věž, která může sledovat mě. Snažím se počínat si přitom svobodně, hrát si, současně se ale pohybuji na hranici ilegality. Jaký rozsah informací mohu z pozice občana státu o státu získat?

Neustálé rozšiřování obzorů mimo naši obvyklou percepci reality vnímám jako nutné. Neboť jedině tak je možné zůstat v pohybu a být schopen ohmatávat hranice společenského systému a nezůstávat pouze v jeho rámci.

  1. AKIS (Agentura komunikačních a informačních systémů) v rámci Generálního štábu armády ČR je provozovatelem neveřejné telekomunikační sítě (v souladu se zákonem č. 127/2005 Sb.a 183/2006 Sb.), stanovených informačních systémů a operačně taktických systémů velení a řízení pozemních sil a vzdušných sil. AKIS je koncepčním orgánem pro správu majetkových uskupení 2.4 KIS a 6.2 a odpovídá za zabezpečení resortu obrany tímto majetkem.
  2. „Velice důležitým mezníkem v historii společnosti je rok 1994, kdy jsme začali poskytovat satelitní telekomunikační služby pro Ministerstvo obrany ČR, zabezpečujeme především komunikaci mezi ČR a jednotkami působícími v zahraničních misích. Této skutečnosti si nesmírně vážíme a resort MO ČR považujeme za nejvýznamnějšího klíčového zákazníka.” Zdroj: [www.intv.cz](http://www.intv.cz)
  3. 50. výročí založení VÚ 3255 Praha: 1960–2010. Praha: Ministerstvo obrany ČR – Prezentační a informační centrum MO, 2010. ISBN 978-80-7278-552-0.
#30 eye in the skyProfilDokumentVýzkumVeřejný prostorPolitikaEye in the sky

Oskar Helcel

 je audiovizuální umělec, fotograf a performer. Absolvent Katedry fotografie na FAMU v Praze, kde studoval v ateliérech Markéty Kinterové a Hynka Alta. Má za sebou několik samostatných i skupinových výstav, mimo jiné v rámci sekce Jiné vize na PAF – Festivalu filmové animace a současného umění v Galerii XY, Olomouc (2022); Glajcha ve Studiu Josefa Sudka (2022); Tekoucí dům v Galerii Jelení, Praha (2020); Argumented Reality, online výstava pořádaná Národním filmovým archivem (2021); nebo Kulturní domy (společně s Martinem Netočným) v Centru pro současné umění Praha (2019). V roce 2020 získal čestné uznání v evropské soutěži uměleckých diplomových prací START POINT Prize. Je spoluzakladatelem a aktivním členem divadelní skupiny Akolektiv Helmut.  

#30 eye in the sky

Vydání s názvem Eye in the Sky převrací digitální téma Fotograf Festivalu do formy svého předchůdce, tištěného časopisu. Když chaos internetového browsingu redefinuje na denní bázi naše nervová zakončení schopná vnímat lineární plynutí textu a vše visí v pomyslných mracích, stránky časopisu akcentují dříve standardní odvíjení narace se začátkem a koncem, ať je konec jakkoli otevřený. Prochází v časové ose historií revoluce naší odvěké humanity, respektive představy, kterou jsme se naučili humanitou nazývat. Od holubů vybavených dávnými kamerami kroužícími nad městy a hlavami lidí na počátku moderního věku, pořizujícími rozmlžené snímky urbánní krajiny až po stratosféru přeplněnou hi-res snímači a nekonečnými proudy dat. Od literatury, po plynulý stream sociálních sítí. Od kolektivního, přes individuální, až po globalizovaně unifikované. Časopis Fotograf rozšiřuje pole zájmu problematiky spojené s všudypřítomným připojením k internetu navzdory přirozeným limitacím svého média.