Come To Dust

#4 min Nadia Markiewicz, Barbora Bačová, Karina Golisová, Ines Karčáková, Oskar Helcel

17. 2. 2025

Výstava Come To Dust představuje fotografickou tvorbu pětice talentů nominovaných v roce 2024 organizací Fotograf Zone do prestižního evropského projektu FUTURES.

Výstavní projekt Come To Dust je vytvořen na základě spolupráce s platformou FUTURES. Jako partnerská organizace zajišťujeme vizibilitu našim talentům, které skrze výstavu propagujeme. TALENTS jsou vybíráni každoročně na základě publikace v sekci WANTED ve Fotograf Magazine dramaturgickou radou Fotogra Zone.

Selekce Fotograf Zone TALENTS pracuje s nejzajímavějšími umělci*kyněmi nastupující generace z regionu střední Evropy. Každoročně výběr reflektuje aktuální společenská i kulturní témata, která autoři*rky zpracovávají médiem fotografie.

Práce vystavujících se zaměřuje na křehkost a dočasnost okamžiků, které nás provázejí na hranicích mezi světy – známým a neznámým, reálným a imaginárním. Skrze instalaci se divák ocitá v prostředích, která nelze snadno pojmenovat: nemocnice jako prostor přechodu, neznámé město plné cizích osob, výzkumná raketová stanice či spekulace o posmrtném životě. Témata pomíjivosti a nemožnosti uchopit některé jevy slovem otevírají prostor k přemýšlení o vztahu člověka k času, místu a jeho vlastním přesahu.

Výstava představuje pět fotografických souborů, které se dotýkají témat dočasnosti, odcizení či pocitu pomíjivosti.

Karina Golisová v projektu Like everyone else, I have to be somewhere too zachycuje život v úzké komunitě v novém městě a zkoumá pocity osamělosti i hledání osobního prostoru. Oskar Helcel ve své sérii Past Future fotograficky zachycuje vesmírný komplex Bajkonur a jeho specifickou atmosféru, kde se prolíná tíha vojenské propagandy s islámskou a kazašskou kulturou. Barbora Bačová v cyklu I am gonna live my life zpracovává téma vážné nemoci v rodině a přistupuje k fotografii jako k materiální formě autoterapie. Ines Karčáková v projektu Flowers are giving up se věnuje pocitu odcizení od přírody a zmaru, který odráží selhání civilizace v kontextu environmentální krize. Nadia Markiewicz v projektu Carolyn zkoumá témata smrti a života po životě. Zachycuje předměty své blízké kamarádky s funerální tématikou. Sbírku předmětů chápe jako způsob přípravy na nevyhnutelné.

Každý z autorů a autorek tak ve své práci otevírá existenciální otázky a hledá způsoby, jak se vypořádat s nejednoznačností současného světa.

Výstava: Come To Dust
Autoři: Oskar Helcel, Barbora Bačová, Nadia Markiewicz, Ines Karčáková, Karina Golisová
Kurátorka: Světlana Malina
21. 2. 2025 — 6. 3. 2025
Fotograf Gallery Zone

––––––––––––––––––––

POPISKY

Nadia Markiewicz

je vizuální umělkyně, performerka, autorka instalací a videoartu. Je doktorandkou na Akademii výtvarných umění Jana Matejki v Krakově. V roce 2023 byla rezidentkou Zahraničního studia a kurátorského programu v New Yorku. Magisterské studium absolvovala v Ateliéru prostorových aktivit prof. Mirosława Bałky na Akademii výtvarných umění ve Varšavě (2020). Studovala také na Akademii Gerrita Rietvelda v Amsterdamu (2010–2011) a absolvovala stáž v Ateliéru performance na FaVU VUT v Brně pod vedením Julie Béna a Jakuba Jansy (2021). Je držitelkou ocenění Europe Beyond Access, které uděluje Zachęta – Národní galerie umění ve Varšavě a British Council (2021), a získala Grand Prix na 10. Bienále mladého umění Rybie Oko v Baltské galerii současného umění ve Słupsku (2022). Svá díla a performance představila mimo jiné v Muzeu moderního umění ve Varšavě (2023), Kunsthalle Bratislava (2022), Městské galerii Arsenał v Poznani (2022), Zachętě – Národní galerii umění ve Varšavě (2021) a Sto Lat Gallery v New Yorku (2021).

Barbora Bačová

je slovenská fotografka narozená v Košicích. Studovala fotografii na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara na Západočeské univerzitě v Plzni. Její tvorba je charakteristická autentickým zachycováním každodenních situací s poeticko-geometrickými narativními přesahy. Témata jejích prací se dotýkají dočasnosti, imaginace, fikce a hledání nových vizuálních souvislostí, tedy reinterpretace obrazu. Neformální dokumentární snímky kombinuje s abstraktními či stylizovanými „výřezy“ každodenních barev. Vědomé narušování časové osy v jejích pracech otevírá prostor pro individuální interpretaci – divák může obraz vnímat dle vlastního uvážení, bez časových omezení. V posledních letech se Barbora Bačová soustředí na vztah mezi statickým a pohyblivým obrazem. Inspiraci často čerpá z východního Slovenska, osobních prožitků a témat, jako jsou dospívání a stárnutí, domov, krajina, trávení volného času či zdravotní péče. Účastnila se řady skupinových výstavních projektů ve Francii, Německu, na Slovensku, v České republice a dalších zemích. V roce 2020 se stala jednou ze 42 umělců*kyň vybraných pro prestižní platformu Pla(t)form ve švýcarském Fotomuseum Winterthur. V současnosti žije a pracuje v Košicích.

Karina Golisová

se věnuje především dokumentární fotografii. Významným aspektem její tvorby je koncept „zvolené rodiny“, kterou vnímá jako životaschopnou alternativu k tradičnímu rodinnému modelu. Ve své práci zkoumá, jak mohou přátelství a komunity fungovat jako silný nástroj odolnosti v době současných polykrizí. Klíčovým prvkem její umělecké praxe jsou fotografické ziny, které nevnímá pouze jako umělecké objekty, ale také jako inkluzivní médium schopné oslovit širší publikum mimo tradiční galerijní prostor. Prostřednictvím zinů pracuje s dramaturgií obrazů a reinterpretací existujícího materiálu, čímž vytváří nové vrstvy významů a zároveň uzavírá různé životní kapitoly. Je aktivní v slovenské a české undergroundové hudební scéně, kde již řadu let dokumentuje dění a zároveň spoluutváří její vizuální identitu. Je autorkou mnoha vlastním nákladem vydaných fotografických zinů, jako jsou Utopia, Published a Underground. Právě tvorba zinů jí umožňuje znovu interpretovat existující materiál a vytvářet nová, svébytná díla s vlastním významem. Bakalářský titul získala na Katedře fotografie a nových médií na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Jeden semestr strávila na Katedře dokumentární fotografie v Lahti ve Finsku. Magisterské studium dokončila na FAMU v Praze a v současnosti pokračuje v doktorském studiu na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě.

Ines Karčáková

je multimediální umělkyně ze Slovenska, žijící v Praze. Ve své tvorbě se věnuje tématům světla, času, prostoru a narušování jejich vzájemných vztahů. Vlastnosti fotografického média reflektuje prostřednictvím video instalací v prostoru, které dlouhodobě pracují s apropriovaným vizuálním materiálem. Primárně ji zajímají proměňující se specifika fotografie – jejich původní jedinečnost se rychle mění a dnes o nich můžeme hovořit v pojmech nestability, nejednoznačnosti a nedůvěryhodnosti. V poslední době se zaměřuje především na výzkum v oblasti astrofotografie, mimo jiné na kosmické mikrovlnné pozadí nebo na hranici mezi surovým záznamem z teleskopu a estetizovanou fotografií sloužící k popularizaci astronomie. Nyní se však od schematických a romantizovaných vizí kosmických dálek vrací k mnohem pozemštějším problémům. Její současná témata zahrnují nerovnováhu mezi tempem technologického pokroku a jeho skutečným pochopením či důsledky dlouhodobého přehlížení environmentálních problémů. Svá díla vystavovala nejen na Slovensku a v České republice, ale také v zahraničí – například v Budapešti, New Yorku nebo Düsseldorfu.

Oskar Helcel

je audiovizuální umělec, fotograf a performer. Absolvent Katedry fotografie na FAMU v Praze, kde studoval v ateliérech Markéty Kinterové a Hynka Alta. Má za sebou několik samostatných i skupinových výstav, mimo jiné v rámci sekce Jiné vize na PAF – Festivalu filmové animace a současného umění v Galerii XY, Olomouc (2022); Glajcha ve Studiu Josefa Sudka (2022); Tekoucí dům v Galerii Jelení, Praha (2020); Argumented Reality, online výstava pořádaná Národním filmovým archivem (2021); nebo Kulturní domy (společně s Martinem Netočným) v Centru pro současné umění Praha (2019). V roce 2020 získal čestné uznání v evropské soutěži uměleckých diplomových prací START POINT Prize. Je spoluzakladatelem a aktivním členem divadelní skupiny Akolektiv Helmut.