Fotograf Zone – Barbora Bačová

Tyto fotografie zachycují malé události spojené s jídlem a stolováním. Louskat slunečnice na autobusové zastávce je stejně okouzlující jako poprvé v životě jíst hovězí jazyk. V jedenácti letech jsem vyfotila, jak otec griluje ryby na rozpáleném roštu. Kromě zážitku ze scenérie magického večera na dovolené se jednalo o dokumentární záznam krásné a vizuálně bohaté atmosféry. Vztah k jídlu je podle mě osobní záležitost, která může být až překvapivě důležitá.

Barbora Bačová

je slovenská fotografka narozená v Košicích. Studovala fotografii na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara na Západočeské univerzitě v Plzni. Její tvorba je charakteristická autentickým zachycováním každodenních situací s poeticko-geometrickými narativními přesahy. Témata jejích prací se dotýkají dočasnosti, imaginace, fikce a hledání nových vizuálních souvislostí, tedy reinterpretace obrazu. Neformální dokumentární snímky kombinuje s abstraktními či stylizovanými „výřezy“ každodenních barev. Vědomé narušování časové osy v jejích pracech otevírá prostor pro individuální interpretaci – divák může obraz vnímat dle vlastního uvážení, bez časových omezení. V posledních letech se Barbora Bačová soustředí na vztah mezi statickým a pohyblivým obrazem. Inspiraci často čerpá z východního Slovenska, osobních prožitků a témat, jako jsou dospívání a stárnutí, domov, krajina, trávení volného času či zdravotní péče. Účastnila se řady skupinových výstavních projektů ve Francii, Německu, na Slovensku, v České republice a dalších zemích. V roce 2020 se stala jednou ze 42 umělců*kyň vybraných pro prestižní platformu Pla(t)form ve švýcarském Fotomuseum Winterthur. V současnosti žije a pracuje v Košicích.

#42 Jídlo

Jídlo je primárně základní fyzickou potřebou každého živého tvora. V kontextu lidské společnosti otázky okolo jídla a zajištění potravy vnímáme jako nepřetržitý, nutný proces spojený s produkcí, distribucí, prezentací, spotřebou a likvidací statků i služeb. Jakou roli v této konstelaci sehrává fotografie při záznamu a prezentaci zobrazování jídla a dalších nabalujících se témat spojených s problematikou jídla řešící celospolečenské zvyky, tradice, problémy průřezem historie člověka a přírody? Fotografie jídla téměř nikdy není o jídle samotném. Vztahuje se k hierarchiím, rozdělení rolí při zajišťování, přípravě, podávání, ale i zpřístupňování vlastní konzumace, a to v domácím i veřejném prostředí. Sleduje kulturu, strukturu, kvalitu a zacílení vzhledem ke zdraví a životnímu prostředí. Všímá si profesí s fenoménem jídla spojených, poukazuje na otevřený obchod, komerčnost prodeje, propagaci, význam, funkci i problematičnost obalů, ale i nakládání s odpady. Zajímá se o praktiky a kvalitu nakládání s jídlem. Jsme svědky konstantního rozvoje kultu jídla a nadbytku potravin. Jedná se o masivní rozmach potravinářské produkce ruku v ruce s marketingovými strategiemi, které se podílí na dostatečně autentickém prožitku a zprostředkování produktu jako unikátního zážitku opředeného celou řadou pozitivních emocí. Křupnutí chipsu, zvuk otevření plechovky s chlazeným nápojem, moment přivonění k šálku čerstvé kávy, rozšíření chuťových pohárků po ochutnání žvýkačky a vždy se lesknoucí roztékající se bohatá vrstva sýru na dílku šunkové pizzy jsou základním kořením těchto strategií založených na práci s podvědomím a reflexy. Tím výčet spektra problematiky spojené s jídlem nekončí, neboť na druhé straně se nutně nachází neopominutelné hladovění miliónů lidí, neschopnost zajistit dostupné udržitelné stravování spolu s biologickou rozmanitostí ekosystémů. Jaké environmentální výzvy jsou aktuálně s produkcí potravin spojené a jak bude vypadat jídelníček budoucnosti?