Redakční výběr Markéty Kinterové

Amak Mahmoodian – Exil a návrat (Peter Watkins)

Protože Írán. Protože to, co se tam děje, je otřesné a také, protože Amak je úžasná bytost, která se s údělem svým a své rodiny pere statečně, citlivě a ještě k tomu tvůrčím způsobem. Navíc je letos nominována na Deutche Borse Prize a tedy se 14. května 2026 po slavnostním večeru v The Photographers' Gallery v Londýně dozvíme, zda se stane vítězkou tohoto prestižního ocenění.

MYKHAYLO PALINCHAK – Fantomova bolest (Katerina Radchenko)

Protože Ukrajina. Mikhail je špičkový fotograf a umělec. V této sérii se vydal pro něj novou cestou a to tou nejnáročnější. Položil si totiž otázku – Jak vizuálně ztvárnit bolest? Je něco takového vůbec možné? Když se podíváte vzhůru k obloze, co vás napadne jako první? A jakou asociaci při pohledu vzhůru mají lidé ve válečných zónách? Nebe může být bohužel i průtokem pro padající předměty. Kdo se někdy bál, že spadnou, ten pocit nezapomene.

Andrej Pešta – Baro frajeris (Emília Rigová)

Mít možnost představit romského autora je moje srdcová záležitost a to vše díky Emílii Rigové a také Muzeu romské kultury, které oplývá mnoha poklady a hlavně schopností nabídnout majortiní části společnosti pohled z minoritní perspektivy. A často to není pěkný pohled, věříte? Ať už ano či ne, zajďěte tam a zajímejte se o ně. Pojďme se více zabývat tím, jak se daří menšinám, je to okno k nim a zrezivělé zrcadlo směrem k nám (počítám sama sebe do většiny a ne vždy jsem na to hrdá). Dílo Andreje Pešty je krásnou pozvánkou do jeho života a světa, kde obojí bylo pestře protknuto.

Rubrika Fotoknihy

Moje velmi oblíbená rubrika. Píšeme jak o teoretických knihách, tak o těch autorských, kterým nebývá věnováno mnoho prostoru a my se aspoň těmito minirecenzemi snažíme pokrýt zajímavé dění na této vibrující a nesmírně pestré scéně! Ať žijí, a ať jsou vydávány fotografické autorské knihy!

Anketa: Ano fotografii 

Já mám docela ráda různé ankety. Je to sice takové rychlé čtení, kde si skrze zhutnělé myšlenky zajímavých osobností často testuji a formuji ty své. Toto myšlenkové cvičení mne občas dost baví a proto nyní vyzdvihnu anketu, která sice není nová, ale je podle mne stále aktuální. Pojďme si my tady, kdo se tu scházíme, vyslovit nahlas a s radostí: Ano, fotografii.

Text | Markéta Kinterová