Dita Pepe, Barbora Baronová – O japonských slečnách

11. 5. 2026

Dita Pepe, Barbora Baronová, O japonských slečnách, Praha: wo-men publishing, 2023

Je zajímavé, jak nadčasově v enormně zrychlené současnosti může působit materiál posbíraný před dvanácti lety. Emancipace, rostoucí fenomén single žen, finanční soběstačnost, sexualita, právo na sebeurčení, vědomý čas pro sebe, čas pro rodinu, vztahy, vztahy s muži, klesající porodnost, péče o děti a o stárnoucí rodiče. Fenomény dokazující, že osudy a názory žen v Japonsku mohou být až překvapivě navlas podobné těm u nás stejně tak jako těm odjinud. Kniha má výjimečný dar mluvit univerzálním jazykem a zároveň neztratit nic z pestrosti a osobitosti detailu.

Text | Markéta Kinterová

Markéta Kinterová

je uměleckou ředitelkou Fotograf.zone a šéfredaktorkou online magazínu Fotograf. Ve své praxi se věnuje uměleckému výzkumu zaměřenému na problematiku veřejného prostoru. Vyučuje na Katedeře fotografie, FAMU v Praze.

#50 Autenticita

Rozšíření generativních modelů umělé inteligence, zdokonalování deepfake technologií, pokročilá obrazová syntéza, ale i filtrování skutečnosti skrze augmentovanou a virtuální realitu mění dřívější nároky na původ, „pravdivost“ (Hito Steyerl, Jean Baudrillard) a hodnoty obrazového sdělení. Naznačená problematika se netýká však pouze manipulace, ale také hlubšího posunu samotného rámce, v němž autenticitu rozpoznáváme a především vnímáme. Kontinuální pobyt na pomezí fyzického a virtuálního rozhraní mění i naši vizuální citlivost, kdy se adaptujeme na syntetické obrazy (Lev Manovich, Katerine Hayles), třídíme naše schopnosti při rozeznávání jejich původu (Peter Weibel) a zároveň po něm stále méně potřebujeme pátrat. Umělé dokážeme číst jako emocionálně platné. Zabydlujeme se v hybridních krajinách a situacích (Joanna Zylinska, Jussi Parikka). Téma sleduje posun v estetice, technických možnostech a etice produkce obrazu na pomezí rozhraní, ale také proměny diváckých potřeb, nároků a citlivosti vůči hybridnímu obrazu na individuální úrovni a jejich vliv na potřebu ukotvení identity v rychle se měnícím světě. Zkoumá autenticitu nikoli jako statickou hodnotu, ale jako pohyblivý vztah mezi autorem, technologií, publikem a světem, který se už dávno nevyskytuje jen „před objektivem“. Zaměření čísla zároveň otevírá otázky etiky technologického pokroku, které souvisí s celospolečenským diskursem environmentálních dopadů, koloniálního dědictví, marginalizace minorit a dalších současných témat, a hledá nové metodologie umožňující chápat autenticitu obrazu v širších společenských souvislostech.