Workshop AMAK MAHMOODIAN – HIDDEN FRAMES

#2 min Amak Mahmoodian

22. 9. 2025

Portrét Amak Mahmoodian
Portrét Amak Mahmoodian
#49 Mluvme Spolufestival Fotograf Zone 2025Holešovická Tržnice, Hala 13

Fotografický workshop, který zkoumá neviditelné příběhy za obrazem. Co se stane, když fotografii neformuje to, co vidíme, ale to, co si pamatujeme, cítíme nebo čteme prostřednictvím sociálních a politických zdrojů. V tomto workshopu jsou účastníci vyzváni, aby přinesli krátký text: větu z knihy, rodinný dopis, zápis z deníku nebo novinový článek. Prostřednictvím diskuse, reflexe a vedených cvičení každý z nás vytvoří fotografickou odpověď na tato slova a nechá neviditelný obraz nabýt viditelné podoby.

CO MŮŽETE OČEKÁVAT
Spolupráci, diskusi a reflexi.

TERMÍN
4. 10. 2025, 15:00 – 17:30

MÍSTO KONÁNÍ
Holešovická Tržnice, Hala 13
Bubenské nábřeží 306, 170 00 Praha 7

Workshop je součástí programu výroční akce FUTURES a je určen výhradně pro umělectvo FUTURES.

Futures Annual Event 2025 se koná v rámci festivalu Fotograf Zone v Praze. Platforma Futures je spolufinancována programem Kreativní Evropa Evropské unie.

#49 Mluvme Spolufestival Fotograf Zone 2025Holešovická Tržnice, Hala 13FUTURES

Amak Mahmoodian

je multidisciplinární umělkyně a pedagožka. Svou kariéru zahájila v roce 2003 v Íránu jako fotografka zabývající se výzkumem. Od roku 2010 žije ve Velké Británii, protože se nemůže vrátit do Íránu. Je autorkou knihy Shenasnameh (2016) a Zanjir. Ve své tvorbě se zabývá tématy genderu, identity a vysídlení a propojuje osobní a politickou rovinu. Její práce byla vystavena na mezinárodní úrovni (Arnolfini, Rencontres d’Arles, Peckham 24) a je součástí sbírek Tate a Britské knihovny. Je autorkou knih Shenasnameh (2016) a Zanjir (2019), přičemž druhá z nich byla oceněna jako nejlepší fotografická publikace na Rencontres Arles 2020.

#49 Mluvme Spolu

Toto číslo se věnuje jazyku – jeho podobám, možnostem i hranicím. Zabýváme se tím, jak spolu komunikujeme v digitálním prostoru, jak jazyk umělé inteligence mění naše představy o tvořivosti a jak mohou vizuální obrazy nahrazovat slova. Dozvíte se, proč jazyk nikdy není neutrální a jak dokáže formovat identitu, vytvářet nerovnosti i otevírat cestu k osvobození. V čísle najdete reflexi bell hooks, uměleckou praxi Eszter Magyar, projekty mapující romskou komunitu v Brně i vizuální eseje Claudie Larcher a Tabora Robaka. Časopis ukazuje jazyk jako nástroj komunikace, moci i odporu a zve k přemýšlení o tom, co dnes znamená opravdu spolu mluvit.

Redakční výběr Markéty Kinterové

#4 min Markéta Kinterová

Redakční výběr Markéty Kinterové

Fotograf ZoneRedakční výběrFotograf Magazine

Fotografie pro mne představuje především možnost, jak nahlížet na svět kolem nás. A tímto prizmatem jsem připravila výběr pěti článků níže. Snažila jsem se v něm pokrýt to, co mne zajímá, čili z části i to, co se ve světě aktuálně odehrává a o čem je důležité přemýšlet. Nejsou to úplně veselá témata, ale jsou kolem nás a neměli bychom je přehlížet. A pak jsem vybrala dvě mé oblíbené rubriky: jsou to takové krátké formáty, které mě baví číst, protože i ve své zhutněné verzi popisují nějaký zajímavý fenomén nebo postoj.

Amak Mahmoodian – Exil a návrat

#4 min Amak Mahmoodian , Peter Watkins

Amak Mahmoodian – Exil a návrat

#50 AutenticitaProfilPolitika

V podmínkách sociálního a politického exilu, kdy se zpřísňují hranice a právo na návrat zůstává v nedohlednu, lze sen vnímat jako vědomý akt odporu. Důraz, který Amak Mahmoodian klade na svět snů jako prostor sociálního a politického vzdoru, může mít kořeny v hluboce zakořeněném významu poezie v íránské společnosti. Perská poezie po staletí sloužila jako ústřední jazyk občanského života, skrze nějž se vyjadřuje politické vědomí, kulturní paměť a osobní pocit sounáležitosti i touhy.

Redakční výběr Barbory Vanické Čápové

#4 min Barbora Vanická Čápová

Redakční výběr Barbory Vanické Čápové

Fotograf ZoneRedakční výběrKurátorství

Vybrat pouze pět článků z tolika skvělého obsahu vyžadovalo velké úsilí. Proto jsem se rozhodla vytvořit tematický výběr soustředěný na motiv ostrova jako paralely v obecných představách o naší společnosti: místa mezi přijetím a vyloučením. Ostrovy budí pocit neprobádaného území, místa, které by nám mohlo patřit. Má to ale jeden háček: Panují zde vlastní pravidla. To, co se z pevniny jeví jako odlišné či nepatřičné, zde může získat prostor k existenci mimo běžný řád.