Zbyněk Baladrán – Jevonsův paradox

V roce 1865 šlo o třaskavé téma: William Jevons tehdy poprvé popsal, že technologický pokrok — konkrétně zefektivnění parních strojů — nevede k poklesu spotřeby uhlí, ale naopak k jejímu dalšímu nárůstu. V díle Jevonsův paradox Zbyněk Baladrán využívá tento princip k popisu dějin průmyslové civilizace a k poodhalení mocenských zájmů, které jsou schované za zdánlivě neutrálním způsobem označování. Na příkladu standardizovaných barevných škál ukazuje, jak je nomenklatura zakotvena v imperiální minulosti a jak normované označování, které má usnadnit komunikaci, zároveň zrcadlí mocenské hierarchie. Zkratka RAL, což je celosvětový standard pro označení odstínů barev nátěrových hmot, nese ve svém názvu odkaz na německý říšský úřad (Reichs-Ausschuss für Lieferbedingungen), jak se dozvídáme z Baladránova doprovodného textu. Stejně jako to, že ve střední Evropě v zemích v době státního socialismu fungovaly paralelní státní nomenklatury, než definitivně převládla hegemonie RAL.

Jevonsův paradox tvoří pět velkoformátových tisků umístěných na konstrukci z černých latí. Vychází ze stejného počtu černobílých fotografií severočeských hnědouhelných pánví nalezených v antikvariátu.