DUNA – Když nás sci-fi vrací zpátky na zem

23. 11. 2022

DUNA, Adaptus 9.19 online výstava, inhabitated.net, 2020
DUNA, Adaptus 9.19 online výstava, inhabitated.net, 2020

Příběhy science fiction většinou vstřebáváme s určitou blahosklonností – přece jen je to stále fikce, navíc podtržená budoucím časem. Jenže čas zrádně mutuje ze současného do budoucího a už nemusíme dávno být tam, kde jsme byli nedávno, přestože si to myslíme. Skupina DUNA tyto mutace ukazuje – na nás i na našem okolí. Kdo jsme právě teď? A čím se stáváme?

Skupina DUNA byla v roce 2021 zařazena do knihy NONFICTION 02 – On nature mezi umělce narozené po roce 1980, kteří ukazují, jaká budoucnost nás – možná – může čekat. 

Statement skupiny obsahuje sdělení, že vznikla z potřeby spolupráce potlačující individualismus a ega jednotlivců. Kolektivní autorství Lenky Bakeš, Ladislava Kyllara a Františka Svatoše je umocněno tématy děl a zobrazovanými motivy. Jejich existence je neohraničená: cykly na sebe navazují, prolínají se v čase, existují často jen v digitálním prostoru, ač vypadají realisticky. Naplňují tak myšlení a epistemologii posthumanismu, zdůrazňující lidské bytí v symbióze se vším mimolidským. Pokud chceme nadále existovat, měli bychom věnovat pozornost nejen tomu, čím se zdáme být, ale zároveň akceptovat, čím se stáváme.¹ Vitruviánský model člověka kolabuje – všichni jsme mutanti, améby, (ne)stvůry. Monstra děsí, ale jsou i křehká, nezvykle krásná, nebinární, propojená s technologiemi, přírodou i našimi těly. Nakolik jsme lidi, zvířata či bakterie, nakolik naše nástroje? A do jaké míry se naše DNA proměňuje vlivem planetárních (tudíž lidských) změn? DUNA ukazuje, jaká všechna koření² do sebe vstřebáváme a jaké příběhy nás ve více-než-lidském světě³ čekají. Naše budoucnost totiž neleží ve hvězdách, ale utváříme ji každým naším krokem v současnosti. Stále běžící projekty DUNY (např. Adaptus) ukazují možnosti proměny lidské DNA a obnažují (mimo)lidskou existenci. Spekulativně, imaginativně a s ekologií za zády nás vracejí zpátky na zem. Protože mutanti dívající se na nás z fotografií vypadají sice jako z reklamy na sci-fi film, ale především nám nastavují zrcadlo – tohle je realita, klepající na skutečné dveře. A možná přežijeme, pokud se budeme soustředit nejen na homo sapiens.

 

Text: Tereza Špinková

 


 

Popisky

1 | DUNA, Adaptus 0, 4+4 dny v pohybu, Praha, 2019
2 | DUNA, Adaptus 9.19 online výstava, inhabitated.net, 2020
3 | DUNA, Adaptus Archeology (Adaptus Archeologie), Is It Just a Myth?, online výstava, www.isitjustamyth.com, 2021
4–5 | DUNA, Adaptus X, online editorial DEMONS pro platformu Hugo Zorn, Vídeň, Rakousko
6–7 | DUNA, Recycling ideologies (Ideologie recyklace), skupinová výstava, Galerie Emila Filly, Ústí nad Labem, 2017
8 | DUNA, koláž, 2021

  1. Jak o tom píše Donna J. Haraway či Rosi Braidotti.
  2. Koření ve smyslu, jak jej používá autor románu Duna Frank Herbert.
  3. Více-než-lidský svět například podle Davida Abrama.
  4. Vycházím především z knihy Zpátky na Zem od Bruno Latoura.

Tereza Špinková

je teoretička a kurátorka, v současnosti studuje doktorát na Katedře environmentálních studií na FSS MU v Brně, kde se zabývá především vztahem lidských a mimolidských entit.

DUNA group

je otevřený kolektiv umělců: Lenka Bakeš, Ladislav Kyllar, František Svatoš, kteří se zaměřují na témata budoucnosti, jako je ekologie a technologie. DUNA se prezentovala na řadě samostatných výstav, v roce 2019 představila první díl série Adaptus v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu v Praze a dále sérii rozvíjí prostřednictvím výstavy NoD v Praze a online platforem. Skupinu Duna zařadila francouzská publikace NONFICTION 02 on Nature mezi výběr umělců narozených po roce 1980, kteří určují trendy budoucnosti, přičemž svá nedávná díla Duna představil na výstavě HOLY MATTER v Below Grand v New Yorku a na výstavě Baitball v italském Polignano a Mare.