Boris Groys – Logic of the Collection

13. 10. 2022

Publikace Logic of the Collection je sbírkou textů filozofa a teoretika umění a médií Borise Groyse, které se vztahují k fenoménu muzeí. Je rozdělena na dvě části – první, obsáhlejší se skládá z šestnácti esejí publikovaných v druhé půlce 90. let. Druhá zahrnuje šest textů napsaných mezi lety 2016–2021. Kniha otevírá dvě navzájem se prolínající otázky: roli sbírkových institucí v současnosti a zároveň rozvoj digitální paměti uchovávané na internetu. Jakou logiku mají současné sbírky, jak jsou vytvářeny, na jakém principu podobnosti a zároveň rozdílnosti artefaktů (materiálních i digitálních) jsou koncipované? Je možné uchovávat nejen samotná díla, ale i kontexty, ve kterých vznikala? A pokud již muzea nejsou jediným relevantním ukazatelem „hodnoty“ uměleckého díla, jakým způsobem ji nahrazuje digitální svět?

 

Boris Groys. Logic of the Collection. Londýn: Sternberg Press, 2021. ISBN: 9783956795268

Tereza Špinková

je teoretička a kurátorka, v současnosti studuje doktorát na Katedře environmentálních studií na FSS MU v Brně, kde se zabývá především vztahem lidských a mimolidských entit.

#42 Jídlo

Jídlo je primárně základní fyzickou potřebou každého živého tvora. V kontextu lidské společnosti otázky okolo jídla a zajištění potravy vnímáme jako nepřetržitý, nutný proces spojený s produkcí, distribucí, prezentací, spotřebou a likvidací statků i služeb. Jakou roli v této konstelaci sehrává fotografie při záznamu a prezentaci zobrazování jídla a dalších nabalujících se témat spojených s problematikou jídla řešící celospolečenské zvyky, tradice, problémy průřezem historie člověka a přírody? Fotografie jídla téměř nikdy není o jídle samotném. Vztahuje se k hierarchiím, rozdělení rolí při zajišťování, přípravě, podávání, ale i zpřístupňování vlastní konzumace, a to v domácím i veřejném prostředí. Sleduje kulturu, strukturu, kvalitu a zacílení vzhledem ke zdraví a životnímu prostředí. Všímá si profesí s fenoménem jídla spojených, poukazuje na otevřený obchod, komerčnost prodeje, propagaci, význam, funkci i problematičnost obalů, ale i nakládání s odpady. Zajímá se o praktiky a kvalitu nakládání s jídlem. Jsme svědky konstantního rozvoje kultu jídla a nadbytku potravin. Jedná se o masivní rozmach potravinářské produkce ruku v ruce s marketingovými strategiemi, které se podílí na dostatečně autentickém prožitku a zprostředkování produktu jako unikátního zážitku opředeného celou řadou pozitivních emocí. Křupnutí chipsu, zvuk otevření plechovky s chlazeným nápojem, moment přivonění k šálku čerstvé kávy, rozšíření chuťových pohárků po ochutnání žvýkačky a vždy se lesknoucí roztékající se bohatá vrstva sýru na dílku šunkové pizzy jsou základním kořením těchto strategií založených na práci s podvědomím a reflexy. Tím výčet spektra problematiky spojené s jídlem nekončí, neboť na druhé straně se nutně nachází neopominutelné hladovění miliónů lidí, neschopnost zajistit dostupné udržitelné stravování spolu s biologickou rozmanitostí ekosystémů. Jaké environmentální výzvy jsou aktuálně s produkcí potravin spojené a jak bude vypadat jídelníček budoucnosti?