Aaron Cezar a Dani Burrows, eds. – Politics of Food.

13. 10. 2022

Nejsme jen „to, co jíme“, ale jsme i to, co jsme nuceni jíst – skrze kulturní zázemí, geografickou polohu, ve které se nacházíme, a v neposlední řadě se náš jídelníček řídí podle našich peněženek. Tuto na první pohled neviditelnou infrastrukturu jídla odhaluje publikace Politics of Food vydaná v roce 2019 londýnskou nadací Delfina Foundation. Ta kromě rezidencí a organizace (nejen) uměleckých aktivit pořádá tematické programy. První z nich, pokračující od roku 2014 dodnes, se zabýval právě politikou jídla a jeho společensko-uměleckými významy. Kniha z něj vycházející je zčásti katalogem uměleckých aktivit, intervencí a uměleckých děl zabývajících se jídlem a také sborníkem obsahujícím rozhovory nejen s umělci, ale i s kuchaři či farmáři. Může sloužit i jako příručka udržitelnosti našeho stravování v blízké budoucnosti.

 

Aaron Cezar a Dani Burrows, eds. Politics of Food. Berlín – Londýn: Sternberg Press – Delfina Foundation, 2019. ISBN 9783956795169

Tereza Špinková

je teoretička a kurátorka, v současnosti studuje doktorát na Katedře environmentálních studií na FSS MU v Brně, kde se zabývá především vztahem lidských a mimolidských entit.

#42 Jídlo

Jídlo je primárně základní fyzickou potřebou každého živého tvora. V kontextu lidské společnosti otázky okolo jídla a zajištění potravy vnímáme jako nepřetržitý, nutný proces spojený s produkcí, distribucí, prezentací, spotřebou a likvidací statků i služeb. Jakou roli v této konstelaci sehrává fotografie při záznamu a prezentaci zobrazování jídla a dalších nabalujících se témat spojených s problematikou jídla řešící celospolečenské zvyky, tradice, problémy průřezem historie člověka a přírody? Fotografie jídla téměř nikdy není o jídle samotném. Vztahuje se k hierarchiím, rozdělení rolí při zajišťování, přípravě, podávání, ale i zpřístupňování vlastní konzumace, a to v domácím i veřejném prostředí. Sleduje kulturu, strukturu, kvalitu a zacílení vzhledem ke zdraví a životnímu prostředí. Všímá si profesí s fenoménem jídla spojených, poukazuje na otevřený obchod, komerčnost prodeje, propagaci, význam, funkci i problematičnost obalů, ale i nakládání s odpady. Zajímá se o praktiky a kvalitu nakládání s jídlem. Jsme svědky konstantního rozvoje kultu jídla a nadbytku potravin. Jedná se o masivní rozmach potravinářské produkce ruku v ruce s marketingovými strategiemi, které se podílí na dostatečně autentickém prožitku a zprostředkování produktu jako unikátního zážitku opředeného celou řadou pozitivních emocí. Křupnutí chipsu, zvuk otevření plechovky s chlazeným nápojem, moment přivonění k šálku čerstvé kávy, rozšíření chuťových pohárků po ochutnání žvýkačky a vždy se lesknoucí roztékající se bohatá vrstva sýru na dílku šunkové pizzy jsou základním kořením těchto strategií založených na práci s podvědomím a reflexy. Tím výčet spektra problematiky spojené s jídlem nekončí, neboť na druhé straně se nutně nachází neopominutelné hladovění miliónů lidí, neschopnost zajistit dostupné udržitelné stravování spolu s biologickou rozmanitostí ekosystémů. Jaké environmentální výzvy jsou aktuálně s produkcí potravin spojené a jak bude vypadat jídelníček budoucnosti?