Benjamin Aldes Wurgaft – Meat Planet

13. 10. 2022

Co nám může nabídnout maso, kvůli kterému nemusela zemřít žádná mimolidská bytost? Historik Benjamin Aldes Wurgaft začíná knihu Meat Planet událostí z roku 2013, kdy byl veřejnosti prezentován první laboratorně vytvořený hamburger na světě. Wurgaft tuto technologii vzniku masa vytvořeného z pečlivě kultivovaných buněk pojmenovává jako „rozvíjející se“ (emerging) a na základě pětiletého výzkumu v publikaci ukazuje politické i společenské konotace spojené s problémem jeho výroby. Není tento způsob možného budoucího nasycení hladovějící planety stejně škodlivý jako velkochovy, jen poněkud skrytějším způsobem? Nemáme obecně chtít méně, místo čekání na spásu v podobě dalších a nových technologií? Historický vhled do kultury spojené s masem autor kombinuje s nejsoučasnějšími etickými a filozofickými otázkami a čtivým způsobem přibližuje svůj výzkum.

 

Benjamin Aldes Wurgaft. Meat Planet: Artificial Flesh and the Future of Food. Berkeley: University of California Press, 2020. ISBN: 9780520379008

Tereza Špinková

je teoretička a kurátorka, v současnosti studuje doktorát na Katedře environmentálních studií na FSS MU v Brně, kde se zabývá především vztahem lidských a mimolidských entit.

#42 Jídlo

Jídlo je primárně základní fyzickou potřebou každého živého tvora. V kontextu lidské společnosti otázky okolo jídla a zajištění potravy vnímáme jako nepřetržitý, nutný proces spojený s produkcí, distribucí, prezentací, spotřebou a likvidací statků i služeb. Jakou roli v této konstelaci sehrává fotografie při záznamu a prezentaci zobrazování jídla a dalších nabalujících se témat spojených s problematikou jídla řešící celospolečenské zvyky, tradice, problémy průřezem historie člověka a přírody? Fotografie jídla téměř nikdy není o jídle samotném. Vztahuje se k hierarchiím, rozdělení rolí při zajišťování, přípravě, podávání, ale i zpřístupňování vlastní konzumace, a to v domácím i veřejném prostředí. Sleduje kulturu, strukturu, kvalitu a zacílení vzhledem ke zdraví a životnímu prostředí. Všímá si profesí s fenoménem jídla spojených, poukazuje na otevřený obchod, komerčnost prodeje, propagaci, význam, funkci i problematičnost obalů, ale i nakládání s odpady. Zajímá se o praktiky a kvalitu nakládání s jídlem. Jsme svědky konstantního rozvoje kultu jídla a nadbytku potravin. Jedná se o masivní rozmach potravinářské produkce ruku v ruce s marketingovými strategiemi, které se podílí na dostatečně autentickém prožitku a zprostředkování produktu jako unikátního zážitku opředeného celou řadou pozitivních emocí. Křupnutí chipsu, zvuk otevření plechovky s chlazeným nápojem, moment přivonění k šálku čerstvé kávy, rozšíření chuťových pohárků po ochutnání žvýkačky a vždy se lesknoucí roztékající se bohatá vrstva sýru na dílku šunkové pizzy jsou základním kořením těchto strategií založených na práci s podvědomím a reflexy. Tím výčet spektra problematiky spojené s jídlem nekončí, neboť na druhé straně se nutně nachází neopominutelné hladovění miliónů lidí, neschopnost zajistit dostupné udržitelné stravování spolu s biologickou rozmanitostí ekosystémů. Jaké environmentální výzvy jsou aktuálně s produkcí potravin spojené a jak bude vypadat jídelníček budoucnosti?