Mikkel Krause Frantzen – Going Nowhere Slow

#1 min Laura Amann

16. 6. 2021

Mikkel Krause Frantzen. Going Nowhere Slow: The Aesthetics and Politics of Depression. Ropley: John Hunt Publishing, 2019. ISBN 9781789042146
Mikkel Krause Frantzen. Going Nowhere Slow: The Aesthetics and Politics of Depression. Ropley: John Hunt Publishing, 2019. ISBN 9781789042146
#39 Slast, BolestRecenze knihyPsychologie

Zkoumáním deprese v západním světě z pohledu psychopatologie Mikkel Frantzen velmi působivě demonstruje, že zatímco většinový diskurz považuje depresi za něco, co se projevuje pouze a jen v rovině osobní, ve skutečnosti jsou jejími nemilosrdnými spouštěči vnější faktory, a tedy i naše kolektivní odpovědnost. S dovedností nám vlastní se sice tváříme a chováme šťastně, protože být smutnými je považováno za nemorální; pod povrchem nás však sužují kapitalismem způsobené rány. V knize Going Nowhere Slow Frantzen zkoumá pocit „umělého přerušení budoucnosti“ prostřednictvím čtyř kulturních děl, a tím dosahuje přesvědčivé zeitdiagnózy, která depresi prohlašuje za patologické zrcadlo současného kapitalismu.

Text: Laura Amann

#39 Slast, BolestRecenze knihyPsychologieSpolečnostPolitikaNarativTerapieSlast, bolest

Laura Amann

je kurátorkou a architektkou působící ve Vídni. V současnosti pracuje jako kurátorka Kunsthalle Wien společně s kolektivem WHW. Amann je spoluzakladatelkou Significant Other, prostoru pro projekty a kurátorské platformy, kde se zabývá průsečíky mezi uměním a architekturou. Ve svých posledních projektech zkoumá fenomény šílenství a duševních chorob jako forem vědění a způsobů vytvářejících prostor pro neposlušnost.  

#39 Slast, Bolest

Máme chuť podrobit revizi naše vztahy. Tentokrát vztahy mezi lidmi. Vztahy mezi gendery, jejichž hranice nejsou tak pevné, jak jsme si ještě nedávno možná mysleli, a jsou zcela prostupné. Na nebinární nebo na proměnlivé identity společnost reaguje velmi různorodě: sexismem, vehementní exkluzí, skrytou exkluzí, skleněnými stropy nebo snahou o inkluzi. Vzájemné poměry těchto sil se vyvíjejí, neustále mění a my jsme se rozhodli se jimi zabývat a nebýt na to tentokrát sami. Udělali jsme experiment a našimi hostujícími editujícími se stal kolektiv ateliéru Nové estetiky na Katedře fotografie FAMU v Praze: Nikol Czuczorová, Nikolaj Jessen, Andrej Kiripolský, Zuzana-Markéta Macková, Tobias Páral, Ezra Šimek, Leevi Toija, Max Vajt a Hynek Alt s Jenem Kratochvilem. Spolupráce rozšířila škálu perspektiv o věkovou skupinu aktuálně studujících. Společně jsme se dobrali nejen k výsledku tištěného čísla, ale také k nové podobě digitálního obsahu, sérii podcastů a videí. Pomohli zcitlivět a zpřítomnit témata zobrazená na mentální mapě, kterou vytvořili při koncipování čísla, a lobbovat za revizi zažitého vnímání vybraných množin, které tvoří páteř obsahu: slast, bolest, chaos, jouissance, úzkost, odpovědnost, orgasmus, nebinární jazyk, aktivismus, perverze, sociální experiment. Řetěz asociací může pokračovat při listování časopisem anebo při poslechu podcastů, jejichž nemalou ambicí je referovat mluveným slovem o vizuálním umění. Bude to slast, provázená bolestí, jinak by to ani nemohla být slast.

Robert Gabris – Akty provokace a sebeochrany, síla zákazu a tabu

#3 min Laura Amann, Robert Gabris

Robert Gabris – Akty provokace a sebeochrany, síla zákazu a tabu

#48 About MeProfilLGBTQ+

V tvorbě Roberta Gabrise je divák konfrontován s autorovým provokativním přístupem ke zkoumání domácího prostředí, queer identity a společenské marginalizace. Vědom si nebezpečí exotizace a institucionálního zneužívání, Gabris pracuje se zobrazením romského života v celé jeho složitosti, přičemž vzdává hold své kultuře, rodině i prožitým zkušenostem jejích členů. Tato strategická umělecká snaha je konfrontací tvrdé reality systémové diskriminace a zanedbávání, kterým romští občané čelí, zároveň zkoumá i pojmy politiky inkluzivity a identity a způsoby, jak romské společnosti vracet, namísto nabízení pouhé reprezentace.