Kvet Nguyen – Zkoumání identity skrze fotografii

Kvet Nguyen (rodným jménem Hoa Nguyen Thi) je slovensko-vietnamská fotografka. Ve své instalaci Priestor bez pamäti, bez hraníc, bez mena, 2019, se věnuje reprezentaci paměti a identity a zkoumá fenomén diaspory jako vykořeněné komunity. Jako odpověď na nedostatek předmětů, které by v prostředí nového domova reprezentovaly její identitu, umělkyně inscenuje artefakty, které utvářejí vizuální iluzi a evokují emoci spojenou s hledáním vlastní identity. Kvet tak rozšiřuje hranice dvourozměrných fotografických snímků do plastické krajiny tvořené prostorovou instalací, pohyblivými obrazy videozáznamů, a dokonce i psaným textem. Téma dvojí identity a hybridní diasporické zkušenosti dále rozvíjí v cyklu Tu sa môžu miešať jablká a hrušky, 2020, ve kterém se objektem jejího pozorování stává jídlo. 

V projektu Je kraj sveta miesto, z ktorého možno hovoriť k svetu?, 2021, který má podobu fotografické knihy, už zcela zásadní roli získává text. Knihu tvoří jak autobiografické prvky, tak retrospektivní okamžiky, ve kterých se Kvet prostřednictvím vzpomínek svých rodičů vrací do svého dětství. Psaní se pro ni stalo nezbytným nástrojem komunikace. Klíčový je pro ni i pocit sounáležitosti a kolektivní paměť: knihy vietnamsko-amerických autorů jí představily mnohem komplexnější obraz migrace a vlastní identity pomocí sdílené diasporické zkušenosti. Kvet vysvětluje, že díky těmto autorům a dalším, jako jsou Danh Vo, Ai Wei Wei, Jacqueline Hoang Nguyen nebo Ocean Vuong, dokázala poskládat svůj vlastní příběh. 

Dalším důležitým tématem, které umělkyně zkoumá, je jinakost, která ji provází od dětství a souvisí s pocitem vyčlenění a traumatem spojeným s náročnou integrací. Téma prozkoumala ve své foto instalaci Vzájomná inakosť, 2021. Projekt se zabývá antikoloniální představou mezikulturních identit. Kvet pro tuto instalaci sbírala rozhovory s lidmi různého původu, kteří mají zkušenost s adaptováním se na nové, slovenské prostředí. Její dílo Reframing Possibilities, 2020, zase hledá způsob, jakým lze fotografii využít dekolonizačním způsobem. Fotografii, kterou Ariella Aïsha Azoulay popsala jako „imperiální technologii extrakce“, zde Kvet dekonstruuje, aby sestavila svůj vlastní příběh a propojila se se svou rodinnou minulostí. „Historické události, které mě formovaly, začínají stěhováním mých rodičů na Slovensko, ale ve skutečnosti sahají daleko do minulosti – k americké válce za nezávislost nebo francouzské kolonizaci, která zformovala i dnešní Vietnam. Nebýt těchto událostí, nebyla bych tím, kým jsem. Národnost, se kterou se identifikuji, je slovensko-vietnamská,“ dodává.

Text: Denisa Tomková

Popisky

1–4 | Kvet Nguyen, You are allowed to mix apples and pears here (Zde můžete míchat jablka a hrušky), digitalizovaná analogová fotografie, 2020
5–9 | Kvet Nguyen, Mutual otherness (Vzájemná jinakost), digitální fotografie, 2021