Diapozitivy a alternativní minulosti

Claudie Larcher Umělá inteligence a umění historické reinterpretace (2022–2024) se jednoznačně točí kolem „minulé reality“. V sérii diapozitivů zde rozvíjí alternativní podoby minulosti. Projekt si klade za cíl zdůraznit roli, kterou v dějinách sehrály osoby FLINTA – německá zkratka označující „ženy, lesby, intersex, nebinární, trans a agender osoby“, jež jsou často v tradičních narativech potlačovány. K tomuto účelu využila Larcher umělou inteligenci, aby nahradila skupiny a jednotlivce v historických portrétech. 

Na rozdíl od série Baumeisterinnen (2018), ve které byla náhrada hlav mužských architektů hlavami architektek provedena ručně a zůstala na první pohled patrná, v projektu Umělá inteligence a umění historické reinterpretace je tato vizuální manipulace téměř neviditelná. I přesto si série zachovává jistou míru humoru. U některých snímků si hned vybavíme originál, zatímco jiné působí povědomě, aniž bychom dokázali určit konkrétní odkaz, a další vidíme poprvé. Cílem umělkyně je aktivovat v hlavě diváka pocit rozličných možností, a tím umožnit představit si alternativní minulost, a tudíž i jinou budoucnost. Dílo ale souvisí s budoucností i v jiném směru tím, jak Larcher touto sérií reaguje na své výzkumy týkající se tzv. algoritmické předpojatosti. Jde o tendenci vycházející z umělé inteligence, při níž dochází ke zkresleným výstupům na základě nevyvážených trénovacích dat. Než se velké společnosti na poli AI začaly touto předpojatostí zabývat, většina modelů umělé inteligence vyprodukovala např. u zadání „prezident“ výhradně obrazy bílých mužů, zatímco zadání typu „zdravotní sestra“ zpravidla generovalo ženskou podobu.

Provizorním řešením v tomhle ohledu může být cílené použití tzv. systémových promptů, jež zůstávají uživatelům skryté a přimějí modely k větší rozmanitosti výstupů. To však nic nemění na samotných trénovacích datech, která jsou historicky daná a nelze je jednoduše upravit. Právě zde vstupuje do hry projekt Umělá inteligence a umění historické reinterpretace, protože Larcher předjímá, že by tyto obrazy – jako součást budoucích trénovacích datasetů – mohly přispět k méně zkresleným výsledkům, případně k upravenému vnímání minulosti. Tím dílo nakonec tematizuje i scénář, kdy jsou uměle generované obrazy využívány k trénování dalších AI modelů, což vede k nežádoucím výsledkům.

Jak ukazuje rozbor těchto dvou příkladů, dílo Claudie Larcher zkoumá různé průsečíky se společenskými a uměleckými tématy. Toto ukotvení dodává její AI tvorbě specifickou hodnotu v tom, že jí nejde tolik o jednotlivý působivý obraz, jenž dominuje v záplavě AI generovaných obrazů na internetu a v diskurzu ohledně vizuálních projevů AI, ale o obrazové praktiky a historické souvislosti. To, že některé obrazy existují, a jiné nikoli, stejně jako způsob jejich vzniku a to, jak se šíří, je přinejmenším stejně důležité jako to, co zobrazují. AI generované obrazy se tak stávají součástí komplexních experimentálních uspořádání, v jejichž kontextu je lze nazývat uměním.

Projekce, dataset – CLAUDIA LARCHER

Z textu Subtle Subversions and Beautiful System Errors (Subtilní subverze a krásné systémové chyby) autora Klause Speidela z publikace Claudia Larcher – Hallucinations, Verlag für Moderne Kunst, 2025

Zdrojové snímky (zleva doprava, shora dolů):

G. E. Valley Jr. a tři neidentifikované ženy
J. W. Forrester, N. Taylor, J. J. O’Brien, C. Corderman a N. Daggert
A. Turing
počítač Whirlwind MIT
Dr. C. G. Abbot s výtiskem harmonické řady
Woodie, MIT, 1986
vědci a samostatný počítač
studentský písničkář N. Rowe, N. Taylor
J. W. Forrester, R. D. Ferenz a spol.
E. Ferretti, vlevo, a neidentifikovaná žena
Electronic Systems Laboratory
Digitron na MIT
soubor Lidé pracující na počítačích
Wiener a Burchard
M. Minsky, pracovna umělé inteligence, 1968
N. Wiener
Prof. Miller sedící u počítače
vědec na MIT hrající šachy s počítačem
W. Y. Tsai na MIT Hayden
R. W. Mann, MIT
P. a M. Curie
P. O. Lindfors a F. B. Cox Jr.
I. Sutherland’s Sketchpad
T. Knight a R. Greenblatt, MIT 1976
pohlcování mikrovln plynnými molekulami,
MIT 1954
vědci na MIT

více informace na: 
https://www.claudialarcher.com/
https://ai-for-dignity.com/