Romská hrdost a identita objektivem Andreje Pešty
#3 min Emília Rigová, Andrej Pešta
25. 4. 2025

Ve čtvrtek 29. května zahajujeme v galerii Fotograf Zone výstavu věnovanou výjimečné postavě nejen romské kultury, ale i středoevropské vizuální historie, Andrejovi Peštovi. Jeho nadšení dokumentovat svět i sebe sama je dnes jedinečným vizuálním archivem života Romů během socialismu, který do nového rámce zasadila kurátorka a vizuální umělkyně Emília Rigová. Výstava Andrej Pešta – Baro frajeris je součástí letošního festivalu romské kultury Khamoro a v galerii bude k vidění do 18. září.
Baro frajeris zní jako přátelské mrknutí, v romském kontextu je to vyjádření respektu někomu, kdo má styl, sebevědomí a postavení. Takový byl Andrej Pešta (1921–2009), amatérský fotograf, literát, aktivista a výtvarník, kterého na výstavě uvidíte v různých situacích každodenního života – na zahradě, u bazénu, obklopeného rodinou, v intimním i běžném prostoru, zkrátka jako člověka, který má kontrolu nad svým životem, vlastní vizi a schopnost tvořit. Žil život, který mnoha Romům v době socialismu připadal jako nedosažitelný sen a většinové společnosti jako nepředstavitelná anomálie.
V době, kdy byli Romové většinou zobrazováni buď romantizujícím, nebo stigmatizujícím způsobem, byly Peštovy snímky něčím téměř přelomovým. Zaznamenat Roma jako subjekt se zálibami, s hrdostí, s každodenností – to bylo (a možná stále je) radikální gesto. Pešta zachycoval každodennost, oslavy, rodinu, chvíle odpočinku, ale i běžné momenty, které by jinak zůstaly nezdokumentované. V 60. letech se aktivně zapojil do etnoemancipačního hnutí spojeného se Svazem Cikánů-Romů a stal se jedním z těch, kteří obrazově zaznamenávali dění hnutí zevnitř. Nešlo o vnější, antropologický pohled, ale o pohled člena komunity – hluboce osobní, autentický a často jemně ironický. Peštova fotografická tvorba tak vytváří jedinečný vizuální archiv života Romů během socialismu, období, které bývalo často reprezentováno výhradně z pozice většiny.
Výstava v galerii Fotograf Zone se nesoustředí jen na dokumentární charakter Peštových fotografií, ale důraz klade také na tělo – konkrétně romské (Peštovo) tělo, které se objevuje před objektivem i za ním. Tuto koncepci vytvořila kurátorka vizuální umělkyně Emília Rigová, čímž přinesla do výstavy novou, vrstevnatější perspektivu.