Martin Charvát – Elektro-fotografické imaginárno. Přízraky mezi fotografií a elektřinou

#1 min Tomáš Pospěch, Martin Charvát

29. 1. 2024

#46 TurismusRecenze knihyTechnologie

NAMU vydalo v edici Rozhraní čtvrtý svazek, který je věnován vztahům fotografie a elektřiny v 19. století. Přičemž elektřina je zde vnímána široce: od analogového záznamu světelného spektra na fotocitlivé vrstvě až po Röntgenovy paprsky X. Martin Charvát představuje fotografii jako těkavé a obtížně uchopitelné médium. Za prvořadé poselství knihy můžeme považovat sdělení, že lidská existence je jen simulakrem obrazu. Takový obraz zpřítomňuje primát smrti nad životem. „Těmi, kdo doopravdy žijí, jsou obrazy, jelikož jsou navždy uchovány v hardwaru, ve virtuálním nečasovém voidu, odkud je vyvolává stisk tlačítka, aby znovu a znovu přehrály několik scén. Nikdy nezestárnou, jsou věčné.“

 

Martin Charvát: Elektro-fotografické imaginárno. Přízraky mezi fotografií a elektřinou. Prague: NAMU, 2023

#46 TurismusRecenze knihyTechnologieFilozofieAnalog SmrtPravdaVirtualitaTurismus

Tomáš Pospěch

je historik umění, vizuální umělec. Působí jako pedagog na Institutu tvůrčí fotografie SU v Opavě a jako kurátor fotografie Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Jako historik umění se zaměřuje především na fotografii a současné umění střední Evropy. Je autorem nebo spoluautorem více než 40 knih, například Eugena Wiškovského, Viktora Koláře, Jindřicha Štreita, Jiřího Hankeho, Jana Jindry, Gustava Aulehly, Jaroslava Pulicara, Pavla Vavrouška nebo výběru z deníků Josefa Koudelky.

Martin Charvát

působí jako odborný asistent na katedře mediálních studií Metropolitní univerzity Praha a je vedoucím Centra pro studium mediální kultury tamtéž; externě spolupracuje s pražskou FAMU. Zaměřuje se na filozofii médií, francouzský poststrukturalismus a (sémiotickou) analýzu pop/kulturních fenoménů. Je autorem čtyř monografií. Poslední z nich pojednává o televizní show True Detective (True Detective: Svět, ve kterém se nic nevyřeší). K vydání se v Nakladatelství AMU připravuje jeho pátá monografie o tématu technoimaginace v českém poetismu (Zázračné křížení: Karel Teige a Vítězslav Nezval). Dále je spoluautorem tří kolektivních monografií a koeditorem dvou kolektivních monografií. Napsal také více než dva tucty odborných studií.

#46 Turismus

Josef Koudelka – Ruiny

#3 min Tomáš Pospěch, Josef Koudelka

Josef Koudelka – Ruiny

#46 TurismusProfilHistorie

Jak bude vypadat Praha nebo New York za tisíc nebo dva tisíce let? Nezamýšlím zde přispívat k dnes tak oblíbeným dystopiím. Máme ale dostatečnou historickou zkušenost, že civilizace vznikají a zanikají. Není proto až tak nepředstavitelné, že na místě New Yorku budou vlny narážet do zbytků betonových skeletů několika výškových budov a v Praze najdeme ruiny několika nejvýznamnějších staveb, nebude-li město zcela opuštěné. Aniž by to přímo zobrazil, i takové představy může vyvolávat nejnovější soubor fotografií Josefa Koudelky nazvaný Ruiny.

Jídlo servírované fotoaparátu

#12 min Tomáš Pospěch

Jídlo servírované fotoaparátu

#42 JídloHistorieŽivotní prostředí

Všudypřítomnost a primární biologická potřeba jídla předurčuje, že jídlo nepochybně někdy fotografoval každý fotograf. Kromě toho se dnes „gurmánské snímky“ těší velké popularitě, podle průzkumů patří mezi nejvíce lajkované obrázky na Instagramu a z food bloggerů se stávají „celebrity“ a přinášejí tu radost, tu vrásky číšníkům. Narůstá zájem o původ surovin, vznikají blogy o jídle, v televizi sledujeme reality show o vaření a stále častěji se objevují restaurace s otevřeným pohledem do kuchyně. Zažíváme obrat v uvažování o podobě našeho jídla a forem stravování.