Martin Charvát – Elektro-fotografické imaginárno. Přízraky mezi fotografií a elektřinou

NAMU vydalo v edici Rozhraní čtvrtý svazek, který je věnován vztahům fotografie a elektřiny v 19. století. Přičemž elektřina je zde vnímána široce: od analogového záznamu světelného spektra na fotocitlivé vrstvě až po Röntgenovy paprsky X. Martin Charvát představuje fotografii jako těkavé a obtížně uchopitelné médium. Za prvořadé poselství knihy můžeme považovat sdělení, že lidská existence je jen simulakrem obrazu. Takový obraz zpřítomňuje primát smrti nad životem. „Těmi, kdo doopravdy žijí, jsou obrazy, jelikož jsou navždy uchovány v hardwaru, ve virtuálním nečasovém voidu, odkud je vyvolává stisk tlačítka, aby znovu a znovu přehrály několik scén. Nikdy nezestárnou, jsou věčné.“

 

Martin Charvát: Elektro-fotografické imaginárno. Přízraky mezi fotografií a elektřinou. Prague: NAMU, 2023

Tomáš Pospěch

je historik umění, vizuální umělec. Působí jako pedagog na Institutu tvůrčí fotografie SU v Opavě a jako kurátor fotografie Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Jako historik umění se zaměřuje především na fotografii a současné umění střední Evropy. Je autorem nebo spoluautorem více než 40 knih, například Eugena Wiškovského, Viktora Koláře, Jindřicha Štreita, Jiřího Hankeho, Jana Jindry, Gustava Aulehly, Jaroslava Pulicara, Pavla Vavrouška nebo výběru z deníků Josefa Koudelky.

Martin Charvát

působí jako odborný asistent na katedře mediálních studií Metropolitní univerzity Praha a je vedoucím Centra pro studium mediální kultury tamtéž; externě spolupracuje s pražskou FAMU. Zaměřuje se na filozofii médií, francouzský poststrukturalismus a (sémiotickou) analýzu pop/kulturních fenoménů. Je autorem čtyř monografií. Poslední z nich pojednává o televizní show True Detective (True Detective: Svět, ve kterém se nic nevyřeší). K vydání se v Nakladatelství AMU připravuje jeho pátá monografie o tématu technoimaginace v českém poetismu (Zázračné křížení: Karel Teige a Vítězslav Nezval). Dále je spoluautorem tří kolektivních monografií a koeditorem dvou kolektivních monografií. Napsal také více než dva tucty odborných studií.