M. Fišerová and M. Charvát – Kyberfotografie: Neprůzračné médium a technologický realismus

#1 min Tereza Rudolf

1. 6. 2020

Fišerová, Michaela a Martin Charvát. Kyberfotografie: Neprůzračné médium a technologický realismus. Praha: Togga, 2020. ISBN 9788074761713.
Fišerová, Michaela a Martin Charvát. Kyberfotografie: Neprůzračné médium a technologický realismus. Praha: Togga, 2020. ISBN 9788074761713.
#36 Nové UtopieRecenzeTechnologie

Publikace nakladatelství Metropolitní univerzity v Praze pokračuje v ediční řadě zaměřující se na teorii nových médií. Martin Charvát je mimo jiné také autorem knihy O nových médiích, modularitě a simulaci (2017) nebo Foucault a Deleuze: O těle, experimentu a etice (2018) z téže řady. Útlý spis o kyberfotografii může dobře posloužit jako studijní materiál, neboť poskytuje vhled do teorie média od Foucaulta přes Derridu nebo Baudrillarda k Viriliovi. Svou jednoduchostí je jako svého druhu odborná „čítanka“ pojat i vizuálně. Teorie autorů napříč dějinami fotografie a médií pak slouží jako podpůrné kameny pro tezi, že „(...) fotografie působí jako ornament a povrch fantazmatu toho, co bychom si ‚přáli‘ vidět“. Michaela Fišerová potom ve druhém textu publikace sleduje historické proměny názoru na retuš, a především (spolu s Borisem Groysem nebo Stephenem Cohenem) její politické konotace.

Text | Tereza Rudolf

#36 Nové UtopieRecenzeTechnologieFilozofieVýzkumHistorieNe-práce

Tereza Rudolf

je výtvarná kritička a recenzentka zaměřující se na fotografii a současné umění. Mezi roky 2016 - 2022 se na různých pozicích podílela na dramaturgii festivalu Fotograf.  

#36 Nové Utopie

Fenomén utopie chápeme jako problematicky široký pojem, a proto se jej snažíme ukotvit především v oblasti politické ekonomie a čtenáři ho představit prizmatem co nejsoučasnější umělecké a teoretické interpretace. Termín utopie je dnes často chápán především jako historický pojem, který nepřináší mnoho nového a v širší společnosti je spjatý především s minulostí, v případě vizuální kultury a umění pak zejména s modernistickými architektonickými vizemi vyjadřujícími představy o novém uspořádání společnosti. Takovému zjednodušujícímu a do historie se nořícímu přístupu se chceme vyhnout. Samozřejmě nelze nezohlednit některé zásadní projekty, např. politické hnutí Black Panthers, umělecké vzdělávání Black Mountain College, architekturu florentských radikálních designerů UFO, Superstudio či 9999, případně i projekty Le Corbusiera či školy Bauhaus. Vždy je však nezbytné nabídnout pohled na to, jak se k daným myšlenkám vztahujeme dnes, a jak je s nimi tedy v oblasti obrazu pracováno. Východiskem pro interpretaci pojmu utopie je pro nás termín commons neboli společné sdílení. Umožňuje rozehrát v čísle pátrání po nových utopií v současné společnosti. Ptáme se po tom, jak jsou nové možnosti spolupráce, soužití, společného sdílení zdrojů, informací a komodit aktuálně reflektovány ve vizuálním umění (a s ohledem na historii odkud čerpají)? Zajímají nás oblasti komunitního a duchovního života, nových ekonomických sítí, radikální pedagogiky, současné vize možností vědeckého poznávání světa i způsoby utváření nových podob sociálních vztahů. Rádi bychom se pokusili hledat odpovědi na to, jaké jsou role a podoby utopie v současné společnosti, jež je nálepkována tolika dystopickými termíny (např. riziková či postpravdivá) a prostřednictvím tematického čísla chceme nabídnout pozitivní pohled ohledávající možná řešení současných katastrofických dat, scénářů a debat. Právě po nabízení řešení v době „permanentní krize“ je tolik voláno, jen málokdy jsou však v umění i teorii představena. Z pohledu obrazové komunikace se vedle fotografie budeme také více obracet k novým možnostem zobrazování, s nimiž umělci pracují, aby dokázali prefigurovat nové systémy komunikace a vztahů. Pracováno tedy s pohyblivým obrazem, videohrou i počítačovými animacemi.

Redakční výběr Terezy Rudolf

#5 min Tereza Rudolf

Redakční výběr Terezy Rudolf

Fotograf ZoneRedakční výběrFotograf Magazine

Svůj výběr připravuji na telefonu. Čas od času přepnu na režim focení a z podslunečníku zkusím vyfotit děti někonečně tunelující v písku na pláži. Vcelku přímočaře tak vybírám své oblíbené články a profily vážící se k tématům cestování, turismu, rodinné fotografie, nebo jiným než státním hranicím. Sestavuji takové čtení a prohlížení na cesty nebo o cestách.

Ada Zielińska – Někdo chce prostě vidět svět v plamenech

#3 min Tereza Rudolf, Ada Zielińska

Ada Zielińska – Někdo chce prostě vidět svět v plamenech

#46 TurismusProfilŽivotní prostředí

Současný turista bude buď trochu cynik, naivní konzument zážitků, nebo věčně prchající romantik. Ada Zielińska scestovává ve své tvorbě různé krajiny a její fotografie obsahují jak jistou dávku romantiky, tak cynismu. Naivita v jejím případě lehla popelem dříve, než se stihla přiblížit k ústřednímu motivu autorčina zájmu – automobilu. Vlastně hořícímu autu.

Sanaz Sohrabi – Jsou vůbec někdy obrazy nevinné?

#7 min Tereza Rudolf, Sanaz Sohrabi

Sanaz Sohrabi – Jsou vůbec někdy obrazy nevinné?

#41 Postdigitální FotografieProfilArchiv

Byť se to tak může někdy zdát, fotografie neexistují nikdy jen tak samy o sobě. A o těch pořízených strojově nebo pro archivní a dokumentární účely to platí dvojnásob. Jak ukazuje umělecká tvorba Sanaz Sohrabi, obrazy (a ty reprodukovatelné především) jsou součástí mnohdy nechtěných svědectví zapletených do husté pavučiny vztahů. Umělkyně pak ve své práci tato vlákna rozplétá, ale i znovu splétá do umně utkaných koberců.

Pozemšťané*ky

#3 min Tereza Rudolf

Pozemšťané*ky

#40 Pozemšťané*kyEditorialŽivotní prostředí

Globální oteplování je skutečnost, se kterou se buď chceme konfrontovat, nebo ne. Jen málokdo z nás, shodují se vědci, je ale schopen smyslově pojmout „klima“, a tedy i vědomě prožít klimatické změny. Čas člověka jako jednotlivce je vázán spíše na počasí. Fotografie je potom záznamové médium, které překonává lidský čas, a může tak být vodítkem, jak vidět a snad i prožít a pochopit klimatické změny.

Oreet Ashery – Umíráme, jak žijeme: opakování kapitol o vzájemné rovnosti

#7 min Tereza Rudolf, Oreet Ashery

Oreet Ashery – Umíráme, jak žijeme: opakování kapitol o vzájemné rovnosti

#38 Smrt, Když Si PomyslíšProfilLGBTQ+

Humor, ostrá kritika i ironie jsou motivy dlouholeté umělecké praxe Oreet Ashery vycházející z její bezprostřední zkušenosti umělkyně žijící v multikulturním prostředí a současně pocházející ze společensky a nábožensky konzervativnějšího zázemí. Performativní akce, kterými se Ashery otiskuje do veřejného prostředí, jsou ale pouze jednou součástí komplexního seriálu o umírání a současně odcházení z veřejného života – Revisiting Genesis – skrze který se vyjadřuje ke stále ještě přehlíženému i špatně artikulovatelnému tématu smrti.

Nerovný terén

#4 min Tereza Rudolf

Nerovný terén

#37 Nerovný TerénEditorialIdentita

Jsem dost silná na to opustit vyjeté koleje? Ukončit nefungující vztahy? Ptá se Kateřina Konvalinová v rytmech doznívajícího pop-songu v textu, který je dopisem na rozloučenou. Ať již měníme naše vztahy s lidmi, nebo k planetě, je naše váhání příznakem strachu. Strachu vykročit mimo prošlapaný terén. Ovšem právě to jiné, druhé a neznámé se nachází mimo naše běžné vjemy a každodenní cesty. Předmětem zájmu následujícího čísla i k němu se vážícího ročníku festivalu Fotograf je potřeba překonat strach, udělat první krok a hledat možnosti setkávání na nerovné půdě.