E. Skopalová a V. Janoščík, ed. – Návrat do budoucnosti

1. 6. 2020

Skopalová, Eva a Václav Janoščík, ed. Návrat do
budoucnosti. Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2019.
ISBN 9788087989814.
Skopalová, Eva a Václav Janoščík, ed. Návrat do budoucnosti. Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2019. ISBN 9788087989814.

Vzhledem k dalším zaměřením editorů knihy, kterou vydalo nakladatelství UMPRUM, by šlo říci, že jde o „kurátorský výběr“ textů pojímajících různé časovosti a jejich významové konotace. S grafickou úpravou Štěpána Marka a ilustracemi Gabriely Těthalové se jedná o půvabný, vzhledem k tématu možná až překvapivě materiální artefakt. Dobře napsaný úvod dílčí texty usazuje v kontextu myšlení jejich autorů a myšlenkových paralel z českého prostředí, a je tak trochu v rozporu s obtížností jednotlivých esejí. Na vině může být i nelehká přeložitelnost mnohých (filozofických a odborných) pojmů do češtiny. Ovšem vzhledem k přehlednému slovníku pojmů vážících se k času a umění, jež procházejí celou publikací, si byli editoři této těžkosti patrně vědomi a snažili se ji kompenzovat. Zacílení na nejednoznačné téma času i výběr autorů však odpovídá potřebám orientace v současné pop kultuře i výtvarné teorii.

Text | Tereza Rudolf

Tereza Rudolf

je výtvarná kritička a recenzentka zaměřující se na fotografii a současné umění. Mezi roky 2016 - 2022 se na různých pozicích podílela na dramaturgii festivalu Fotograf.  

#36 Nové Utopie

Fenomén utopie chápeme jako problematicky široký pojem, a proto se jej snažíme ukotvit především v oblasti politické ekonomie a čtenáři ho představit prizmatem co nejsoučasnější umělecké a teoretické interpretace. Termín utopie je dnes často chápán především jako historický pojem, který nepřináší mnoho nového a v širší společnosti je spjatý především s minulostí, v případě vizuální kultury a umění pak zejména s modernistickými architektonickými vizemi vyjadřujícími představy o novém uspořádání společnosti. Takovému zjednodušujícímu a do historie se nořícímu přístupu se chceme vyhnout. Samozřejmě nelze nezohlednit některé zásadní projekty, např. politické hnutí Black Panthers, umělecké vzdělávání Black Mountain College, architekturu florentských radikálních designerů UFO, Superstudio či 9999, případně i projekty Le Corbusiera či školy Bauhaus. Vždy je však nezbytné nabídnout pohled na to, jak se k daným myšlenkám vztahujeme dnes, a jak je s nimi tedy v oblasti obrazu pracováno. Východiskem pro interpretaci pojmu utopie je pro nás termín commons neboli společné sdílení. Umožňuje rozehrát v čísle pátrání po nových utopií v současné společnosti. Ptáme se po tom, jak jsou nové možnosti spolupráce, soužití, společného sdílení zdrojů, informací a komodit aktuálně reflektovány ve vizuálním umění (a s ohledem na historii odkud čerpají)? Zajímají nás oblasti komunitního a duchovního života, nových ekonomických sítí, radikální pedagogiky, současné vize možností vědeckého poznávání světa i způsoby utváření nových podob sociálních vztahů. Rádi bychom se pokusili hledat odpovědi na to, jaké jsou role a podoby utopie v současné společnosti, jež je nálepkována tolika dystopickými termíny (např. riziková či postpravdivá) a prostřednictvím tematického čísla chceme nabídnout pozitivní pohled ohledávající možná řešení současných katastrofických dat, scénářů a debat. Právě po nabízení řešení v době „permanentní krize“ je tolik voláno, jen málokdy jsou však v umění i teorii představena. Z pohledu obrazové komunikace se vedle fotografie budeme také více obracet k novým možnostem zobrazování, s nimiž umělci pracují, aby dokázali prefigurovat nové systémy komunikace a vztahů. Pracováno tedy s pohyblivým obrazem, videohrou i počítačovými animacemi.