Co o nás vypráví moře?

#2 min Maya Schweizer, Christelle Havranek

22. 6. 2025

Maya Schweizer, The Starfish, 2019
Maya Schweizer, The Starfish, 2019

Galerie Fotograf Zone představí 19. června esejistický snímek The Starfish německo-francouzské umělkyně Mayi Schweizer, který zkoumá Středozemní moře jako archiv naší kolektivní paměti. Tento experimentální film je součástí nového kurátorského programu Video Room, který pražskému publiku představuje výrazné osobnosti mezinárodní i lokální filmové scény.

Galerie Fotograf ZoneVýstavaVideo art

The Starfish (2019) je esejistický film, který využívá osobní archiv k vytvoření vrstevnatého díla, v němž se moře stává rozhraním mezi minulostí a přítomností, skutečností a fikcí, přírodou a člověkem. Maya Schweizer v něm kombinuje osobní záznamy, found footage i autorské záběry s voice-overem a vytváří fragmentovanou strukturu, která připomíná proud vědomí plynoucí v proměnlivém tempu. 

Ústředním motivem The Starfish je Středozemní moře, na nějž autorka nahlíží jako na místo idylické rekreace i neklidného přechodu, jako na krajinu poznamenanou kolonialismem, válkami i současnými migračními krizemi. Moře se tak stává nejen reálným geografickým útvarem, ale také archivem, v němž se mísí vrstvy času. Schweizer tím navazuje na tradici esejistického filmu v linii autorů a autorek jako Chris Marker, Agnès Varda nebo Hito Steyerl. Její video nevysvětluje, spíše naznačuje, otevírá a nechává prostor pro imaginaci diváctva a zároveň ukazuje, že film jako médium může pomoct reflektovat složité společenské a environmentální vztahy, aniž by je přímo zobrazoval.

Video bude v galerii představeno 19. června v 18:00. Od 18:30 proběhne moderovaná diskuze s Mayou Schweizer, kterou povede francouzská historička umění a hlavní kurátorka Kunsthalle Praha, Christelle Havranek. The Starfish bude v galerii Fotograf Zone k vidění do 18. září 2025.

Výstava: Maya Schweizer – The Starfish
Galerie Fotograf Zone
Vernisáž: 19. června v 18:00
Trvání výstavy: 20. 6. - 18. 9. 2025
Kurátorka: Světlana Malina
Galerie Fotograf ZoneVýstavaVideo artŽivotní prostředíPaměťPsychologie

Maya Schweizer

žije a pracuje v Berlíně. Její tvorba byla představena na samostatných výstavách v galerii Ortloff v Lipsku (2024), Židovském muzeu v Berlíně (2023), v Deutscher Künstlerbund e. V. v Berlíně (2023), na Loopu v Barceloně (2023), v ASPN v Lipsku (2022), ve Villa Stuck v Mnichově (2020) a ve Spaziosiena v Sieně (2019) a na dalších místech. Zúčastnila se také řady skupinových výstav, jako např. Dazugehören! Belonging! v Kunsthaus Dresden (2024), Nature. Sound. Memory v Kunsthaus Baselland, Švýcarsko (2023), Basel Social Club, Basilej, Švýcarsko (2023), Roma, Portrait v muzeu Palazzo delle Esposizioni v Římě, Itálie (2023), Facing New Challenges v Heidelberger Kunstverein (2022), On the Quiet v Salzburger Kunstverein (2022), bienále Manifesta 13 v Marseille, Francie (2020), a Today’s Yesterday na 1. bienále v Anrenu, Čína (2017), abychom jmenovali alespoň několik příkladů z posledních let. Její filmy byly rovněž uvedeny na festivalech, například v sekci Forum Expanded na Berlinale – Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně v letech 2022 a 2017. Maya Schweizer za svou práci získala řadu ocenění a stipendií, naposledy cenu Nadace Günthera Peilla, Düren (2024–2026), Cenu za umění Dagesh (2023) a Cenu HAP Grieshabera od VG Bild-Kunst (2022).

Christelle Havranek

je francouzská historička umění a kurátorka působící v Praze. Je hlavní kurátorkou Kunsthalle Praha, kde má na starosti kurátorské vedení instituce a vedla významné výstavy, jako například Kinetismus: 100 let elektřiny v umění, Gregor Hildebrandt: Mrknutí oka a léta jsou za námi, Bohemia: Dějiny jedné myšlenky, Elmgreen a Dragset : READ, Lucia Moholy: Expozice a Chiharu Shiota: Neposedná duše. Před nástupem do Kunsthalle Praha působila jako kurátorka a vedoucí programů Francouzského institutu v Praze (1999-2016), kde podporovala umělecké výměny mezi Francií a střední Evropou. Havránková získala postgraduální diplom (DEA) v oboru dějin umění, kritiky a památkové péče na Univerzitě Rennes 2. Vyučuje také kurátorská studia na Anglo-americké univerzitě v Praze. Ve své práci často zkoumá průsečíky současného umění, paměti a kulturní identity, přičemž se zaměřuje jak na historické narativy, tak na nově vznikající umělecké postupy. Jako spisovatelka a editorka přispěla kurátorskými texty a eseji do několika publikací.  

Galerie Fotograf Zone

„Život plyne a zrcadlí se v obraze.“ – fotografka Marie Tomanová v otevřeném rozhovoru

#10 min Marie Tomanová, Jan Hladonik

„Život plyne a zrcadlí se v obraze.“ – fotografka Marie Tomanová v otevřeném rozhovoru

Fotograf ZoneRozhovorAutoportrét

Marie Tomanová je jednou z nejvýraznějších tváří současné fotografické scény, která svými portréty zkoumá intimitu, identitu i proměny vztahů v čase. V rozhovoru se ohlíží za výstavami v Arles i New Yorku, přibližuje vztah s Libuší Jarcovjákovou, sdílí zkušenost s natáčením dokumentu „Svět mezi námi“ a promlouvá o síle zrcadlení, které prostupuje její tvorbou.

Andrej Pešta – Baro frajeris

#9 min Emília Rigová, Andrej Pešta

Andrej Pešta – Baro frajeris

Galerie Fotograf ZoneVýstavaRomská kultura

Andrej Pešta (1921–2009) je mimořádně mnohovrstevnatou osobností – člověkem, který balancoval mezi společenským aktivismem, výtvarnou tvorbou a literární invencí. V úvodním textu publikace O Fotki¹ přibližuje ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová nejen svou osobní zkušenost s Peštou, ale i jeho pozoruhodnou všestrannost. Vzpomíná na něj jako na muže, který se už v 60. letech objevoval na fotografiích po boku významných romských intelektuálů a lídrů – například Tomáše Holomka – a zároveň připomíná slova romistky Mileny Hübschmannové, která Peštu označila za talentovaného vypravěče a literáta s bujnou fantazií.

Shalva Nikvashvili – Umění i umělci jsou mrtví. No a?

#3 min Shalva Nikvashvili, David Laufer

Shalva Nikvashvili – Umění i umělci jsou mrtví. No a?

#48 About MeProfilLGBTQ+

Shalva Nikvashvili rád provokuje. Hraje si s identitou, maskami, tělem a svou pozicí „umělce“. Jeho performativní tvorba, kterou šlo zhlédnout i v pražské galerii SVĚTOVA 1, oplývá BDSM kostýmy a manifesty kritizujícími svět umění. Na instagramu se stal celebritou – navzdory četným blokacím pro sexuální obsah jsou Nikvashviliho explicitní příspěvky paradoxně tím, co na sítích funguje nejlépe. Podobně pobuřující i lákavá je i jeho antipozice v současném umění.