Karel Slach

#1 min Pavlína Vogelová

1. 3. 2022

Karel Slach, Cesty Vysočiny, 2020
Karel Slach, Cesty Vysočiny, 2020
#41 Postdigitální FotografieProjektPříroda

Navzdory celoživotnímu soužití s analogovou kamerou se Karel Slach (Tábor, 17. 12. 1940), primárně kameraman a filmový dokumentarista, v několika posledních letech zhlédl v digitálním fotografickém prostoru. Zvolil jednoduchou, nicméně funkční metodu záznamu jednoho pro něj strategicky významného bodu v krajině Vysočiny. Elementární záznamy nálad a atmosféry střídání ročních období v krajině Slach obratem transformuje do čtvercových kódů obrazových map. Sobě vlastním přístupem k zobrazování mikrosituací a gest tak vytváří mimořádně komplikované záznamy situací v krajině v neustálém toku času. Ohledává tím a zprostředkovává nám tím i svůj vztah k sobě samému, ke krajině, k nejelementárnějším nuancím zákonů přírody dotýkajících se každého z nás.

Všechny fotografie: Karel Slach, Cesty Vysočiny, 2020

Text: Pavlína Vogelová

#41 Postdigitální FotografieProjektPřírodaČasŽivotní prostředíPaměťAutoportrétPostdigitální fotografie

Pavlína Vogelová

je kurátorkou fotografie a filmu v Historickém muzeu Národního muzea a doktorandkou na Katedře teorie a dějin umění Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. V minulosti působila v Moravské galerii v Brně. Ve svém výzkumu se zaměřuje na intermediální přesahy dokumentu a experimentální tvorby fotografie a filmu ve vztahu k historii, vědě, umění a vzdělávání.

#41 Postdigitální Fotografie

Komplexní vidění celého světa fotografie a potřeba neuzavírat toto médium do jednotlivých bublin či mezi skupinky příznivců je vlastní málokterým teoretikům/čkám fotografie. Jedním takovým byl právě Filip Láb. Účastnil se s námi debat při přípravách čísel časopisu, patřil do redakční rady. Filip předčasně odešel z tohoto světa. Jeho výjimečné rozkročení mezi fotožurnalistikou a schopností reflektovat současné umění bylo unikátní a přesně tento typ porozumění a otevřenost, která napomáhá bubliny prolínat, místo se do nich uzavírat, nám všem bude chybět. Toto číslo má rozvíjet odkaz Filipa Lába a jeho poslední knihy se stejnojmenným názvem Postdigitální fotografie. Filipův přínos spočíval jak v zájmu o médium fotografie a technologické aspekty jeho dalšího vývoje, tak ve sledování mediálního světa a odkrývání manipulací, které fotografie dokáže až nebezpečně brilantně zprostředkovávat. Začněme o postdigitální fotografii prvním digitálně upraveným snímkem na světě. Je od Johna Knolla a zobrazujeí jeho přítelkyni na Tahiti. Umělec Constant Dullaart věnoval zmíněné Jennifer celý projekt využívající filtrů Photoshopu se schopností okomentovat jak nedávnou minulost, tak položit otázky ohledně budoucího vývoje práce s obrazem. Jiným exemplárním příkladem, ze kterého by Filip hýkal nadšením, je kauza kolem fotožurnalisty Jonase Bendiksena, o jehož knize plné postprodukovaných snímků píše Adam Mazur. Co je postdigitální fotografie? V případě tohoto čísla je to spektrum přístupů, souvislostí a technologických aspektů počínaje technologií deep face a využíváním umělé inteligence pro automatické vyhledávání obrazů přes (ne)skrytou uhlíkovou stopou dat, fake news a pojem postpravdy k manipulaci skrze postprodukci až po umělecké přístupy od desktopového dokumentu z home-office či divokou postinternetovou estetiku nebo lapidární rozmixování fotek například do tekutého slizu. Pestrá nabídka.

Jan Švankmajer – Principy imaginace v gurmánském gejzíru

#5 min Pavlína Vogelová, Jan Švankmajer

Jan Švankmajer – Principy imaginace v gurmánském gejzíru

#42 JídloProfilFilozofie

V imaginaci Jana Švankmajera může obživnout cokoli, i zamilované maso v ironickém módu snoubícím nouzi s chamtivostí. V jednominutové filmové skeči Zamilované maso (Meat Love, 1988) obživne akt odříznutí dvou steaků ze zajetí velké kýty masa s přímočarostí a imaginací skrytých významů. Dva solitéři pociťují jistou formu vzájemné přitažlivosti a zdá se, že i intimního naladění. Vzájemně oťukávají svůj krátký společný časoprostor obestřený lidskými výdobytky, nic nedbaje nepřátelských signálů nožů, nabroušených vidlic, struhadel, kastrolů a rozpálených pánví. Egoisticky se zhlížejí v nablýskané lžíci, laškují, vábí se a svádějí. Hudba z tranzistoru uvolňuje atmosféru, utlumuje vědomí hrozby. Zakázané uvolnění během tance a koketování v utěrkové róbě vygraduje do milostného aktu v moučné peřině, aby moment extáze utnul přímý zásah vidličky a zrada rozpálené pánvičky.

Harun Farocki Institute, Berlín

#4 min Pavlína Vogelová

Harun Farocki Institute, Berlín

#41 Postdigitální FotografieProfil instituceVideo art

Harun Farocki Institute (HaFI) můžeme číst jako specifický živý archiv i jako aktivní badatelskou platformu pro vizuální umělce, historiky a teoretiky umění. Jde o dynamické prostředí pro analytické myšlení v procesu transformace vnímání obrazu, jehož vizi přednastavil sám Farocki (1944–2014) již v roce 1976 svým specifickým přístupem k obrazové komunikaci.

Dalibor Chatrný – Kostlivci v Interpretacích fotografií Jindřicha Štreita

#2 min Pavlína Vogelová, Jindřich Štreit, Dalibor Chatrný

Dalibor Chatrný – Kostlivci v Interpretacích fotografií Jindřicha Štreita

#38 Smrt, Když Si PomyslíšProfilFilozofie

V roce 1996 realizoval Dalibor Chatrný mimořádný cyklus Interpretací fotografií Jindřicha Štreita. Zahrnuje výběr ze Štreitova systematického fotografického dokumentu z podhůří Jeseníků v 60. až 80. letech minulého století, poodhalující autentičnost specifických existenčních podmínek zdejších lidí. Jejich životy tvoří pevnou sounáležitost s často vymezeným časoprostorem odrážejícím celou škálu sociálního i psychického rozpoložení ve všech fázích života. Dominantní autoritativní roli zde mimo jiné zastává místní farář, provázející zdejší obyvatele od jejich narození až po konečné naplnění životů.

Nathan Jurgenson – The Social Photo

#5 min Pavlína Vogelová

Nathan Jurgenson – The Social Photo

#35 žít s lidmiRecenzeSociální média

Skrze digitální fotoaparáty, mobilní telefony a sociální sítě se obrazy staly všudypřítomnými. Abychom mohli těmto obrazům v transformaci sítí porozumět, potřebujeme pochopit měnící se vize sociálního obrazu a digitálních médií. Novým formám vizuální komunikace a kulturním důsledkům vlivu současných sociálních médií, infiltrujících téměř každý aspekt lidského života, se věnuje Nathan Jurgenson v knize The Social Photo. On Photography and Social Media.