Patrik Kovačovský

#1 min Pavlína Vogelová

10. 10. 2022

›Cyklus Reinterpretace Schőner Wohnen‹, 1997
›Cyklus Reinterpretace Schőner Wohnen‹, 1997

Cyklus Reinterpretace Schőner Wohnen

#42 JídloProjektApropriace

Časopisy o moderním bydlení a životním stylu Schőner Wohnen ze 60. a 70. let 20. století se svou specifickou fotografickou rétorikou vyprovokovaly Patrika Kovačovského k výtvarnému zásahu do modelové vizuální paměťové stopy všudypřítomného konzumu. Překresbou žurnálových fotografií vyvolal percepční zážitek nové kvality, když s humorem a nadsázkou akcentoval strategie vizuálních pastí, útočících na naše smysly. Patrik Kovačovský (1970, Bratislava) vyučuje na VŠVU v Bratislavě, vystudoval sochařství na VŠVU v Bratislavě a multimédia v USA. Je držitelem ceny Výtvarníka roku Oskára Čepana (1996). Účastnil se výstav X. Documenta Kassel (doprovodná výstava, 1997), EXPO 2000 v Hannoveru, Bienále v Benátkách, Bienále multimédií a filmu v Paříži (2000), Art Museum v Tallinu (2011) apod.

#42 JídloProjektApropriaceKolážExperimentJídloKonzumerismus Vizuální kultura

Pavlína Vogelová

je kurátorkou fotografie a filmu v Historickém muzeu Národního muzea a doktorandkou na Katedře teorie a dějin umění Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. V minulosti působila v Moravské galerii v Brně. Ve svém výzkumu se zaměřuje na intermediální přesahy dokumentu a experimentální tvorby fotografie a filmu ve vztahu k historii, vědě, umění a vzdělávání.

#42 Jídlo

Jídlo je primárně základní fyzickou potřebou každého živého tvora. V kontextu lidské společnosti otázky okolo jídla a zajištění potravy vnímáme jako nepřetržitý, nutný proces spojený s produkcí, distribucí, prezentací, spotřebou a likvidací statků i služeb. Jakou roli v této konstelaci sehrává fotografie při záznamu a prezentaci zobrazování jídla a dalších nabalujících se témat spojených s problematikou jídla řešící celospolečenské zvyky, tradice, problémy průřezem historie člověka a přírody? Fotografie jídla téměř nikdy není o jídle samotném. Vztahuje se k hierarchiím, rozdělení rolí při zajišťování, přípravě, podávání, ale i zpřístupňování vlastní konzumace, a to v domácím i veřejném prostředí. Sleduje kulturu, strukturu, kvalitu a zacílení vzhledem ke zdraví a životnímu prostředí. Všímá si profesí s fenoménem jídla spojených, poukazuje na otevřený obchod, komerčnost prodeje, propagaci, význam, funkci i problematičnost obalů, ale i nakládání s odpady. Zajímá se o praktiky a kvalitu nakládání s jídlem. Jsme svědky konstantního rozvoje kultu jídla a nadbytku potravin. Jedná se o masivní rozmach potravinářské produkce ruku v ruce s marketingovými strategiemi, které se podílí na dostatečně autentickém prožitku a zprostředkování produktu jako unikátního zážitku opředeného celou řadou pozitivních emocí. Křupnutí chipsu, zvuk otevření plechovky s chlazeným nápojem, moment přivonění k šálku čerstvé kávy, rozšíření chuťových pohárků po ochutnání žvýkačky a vždy se lesknoucí roztékající se bohatá vrstva sýru na dílku šunkové pizzy jsou základním kořením těchto strategií založených na práci s podvědomím a reflexy. Tím výčet spektra problematiky spojené s jídlem nekončí, neboť na druhé straně se nutně nachází neopominutelné hladovění miliónů lidí, neschopnost zajistit dostupné udržitelné stravování spolu s biologickou rozmanitostí ekosystémů. Jaké environmentální výzvy jsou aktuálně s produkcí potravin spojené a jak bude vypadat jídelníček budoucnosti?

Jan Švankmajer – Principy imaginace v gurmánském gejzíru

#5 min Pavlína Vogelová, Jan Švankmajer

Jan Švankmajer – Principy imaginace v gurmánském gejzíru

#42 JídloProfilFilozofie

V imaginaci Jana Švankmajera může obživnout cokoli, i zamilované maso v ironickém módu snoubícím nouzi s chamtivostí. V jednominutové filmové skeči Zamilované maso (Meat Love, 1988) obživne akt odříznutí dvou steaků ze zajetí velké kýty masa s přímočarostí a imaginací skrytých významů. Dva solitéři pociťují jistou formu vzájemné přitažlivosti a zdá se, že i intimního naladění. Vzájemně oťukávají svůj krátký společný časoprostor obestřený lidskými výdobytky, nic nedbaje nepřátelských signálů nožů, nabroušených vidlic, struhadel, kastrolů a rozpálených pánví. Egoisticky se zhlížejí v nablýskané lžíci, laškují, vábí se a svádějí. Hudba z tranzistoru uvolňuje atmosféru, utlumuje vědomí hrozby. Zakázané uvolnění během tance a koketování v utěrkové róbě vygraduje do milostného aktu v moučné peřině, aby moment extáze utnul přímý zásah vidličky a zrada rozpálené pánvičky.

Harun Farocki Institute, Berlín

#4 min Pavlína Vogelová

Harun Farocki Institute, Berlín

#41 Postdigitální FotografieProfil instituceVideo art

Harun Farocki Institute (HaFI) můžeme číst jako specifický živý archiv i jako aktivní badatelskou platformu pro vizuální umělce, historiky a teoretiky umění. Jde o dynamické prostředí pro analytické myšlení v procesu transformace vnímání obrazu, jehož vizi přednastavil sám Farocki (1944–2014) již v roce 1976 svým specifickým přístupem k obrazové komunikaci.

Dalibor Chatrný – Kostlivci v Interpretacích fotografií Jindřicha Štreita

#2 min Pavlína Vogelová, Jindřich Štreit, Dalibor Chatrný

Dalibor Chatrný – Kostlivci v Interpretacích fotografií Jindřicha Štreita

#38 Smrt, Když Si PomyslíšProfilFilozofie

V roce 1996 realizoval Dalibor Chatrný mimořádný cyklus Interpretací fotografií Jindřicha Štreita. Zahrnuje výběr ze Štreitova systematického fotografického dokumentu z podhůří Jeseníků v 60. až 80. letech minulého století, poodhalující autentičnost specifických existenčních podmínek zdejších lidí. Jejich životy tvoří pevnou sounáležitost s často vymezeným časoprostorem odrážejícím celou škálu sociálního i psychického rozpoložení ve všech fázích života. Dominantní autoritativní roli zde mimo jiné zastává místní farář, provázející zdejší obyvatele od jejich narození až po konečné naplnění životů.

Nathan Jurgenson – The Social Photo

#5 min Pavlína Vogelová

Nathan Jurgenson – The Social Photo

#35 žít s lidmiRecenzeSociální média

Skrze digitální fotoaparáty, mobilní telefony a sociální sítě se obrazy staly všudypřítomnými. Abychom mohli těmto obrazům v transformaci sítí porozumět, potřebujeme pochopit měnící se vize sociálního obrazu a digitálních médií. Novým formám vizuální komunikace a kulturním důsledkům vlivu současných sociálních médií, infiltrujících téměř každý aspekt lidského života, se věnuje Nathan Jurgenson v knize The Social Photo. On Photography and Social Media.