Marie Tomanová

#1 min Marie Tomanová

16. 6. 2021

Marie Tomanová, It Was Once My Universe, 2019–nyní
Marie Tomanová, It Was Once My Universe, 2019–nyní
#39 Slast, BolestWantedPaměť

It Was Once My Universe je příběh návratu po deseti letech strávených ve Spojených státech. Rodinný statek – dům snů a útočiště pro imaginaci v exilu – se stal cizím, prapodivným a vzdáleným světem, který se pohybuje ve svém vlastním časovém poli. Ale sníh – katalyzátor vzpomínek a symbol nových začátků – má pro svou nekonečnou bělost moc všechny ty roky a vzdálenosti vymazat a vyvolat i ty nejhlouběji pohřbené zážitky. Zima tak posílá Marie Tomanovou na pomalou plavbu její minulostí. Cedule s nápisem „soukromý majetek“ na bráně nás zdánlivě varuje, že říše vzpomínek toho druhého je neproniknutelná; a přece se brána jemným postrčením otevře a my můžeme na hutných a expresivních fotografiích objevit alespoň malý kousek tajemství, které se skrývá v životě mysli a duše každého z nás. 

Všechny fotografie: Marie Tomanová, It Was Once My Universe, 2019–nyní

#39 Slast, BolestWantedPaměťFotoknihyRodinaIdentitaIntimitaSlast, bolest

Marie Tomanová

žije a pracuje v New Yorku. Vysídlení, místo, komunita, identita a vzpomínky jsou stěžejními tématy jejích fotografií a videí. Tomanová je držitelkou nominace na prestižní cenu Louis Roedered Discovery Award 2021 na festivalu fotografie Rencontres d‘Arles ve Francii, kde představí nejnovější díla ze série It Was Once My Universe pod kurátorským vedením francouzské kurátorky Sonii Voss. Nakladatelství Hatje Cantz vydá její druhou monografii New York New York s předmluvou od Kim Gordon a úvodem od Thomase Beachdela v létě 2021. 

#39 Slast, Bolest

Máme chuť podrobit revizi naše vztahy. Tentokrát vztahy mezi lidmi. Vztahy mezi gendery, jejichž hranice nejsou tak pevné, jak jsme si ještě nedávno možná mysleli, a jsou zcela prostupné. Na nebinární nebo na proměnlivé identity společnost reaguje velmi různorodě: sexismem, vehementní exkluzí, skrytou exkluzí, skleněnými stropy nebo snahou o inkluzi. Vzájemné poměry těchto sil se vyvíjejí, neustále mění a my jsme se rozhodli se jimi zabývat a nebýt na to tentokrát sami. Udělali jsme experiment a našimi hostujícími editujícími se stal kolektiv ateliéru Nové estetiky na Katedře fotografie FAMU v Praze: Nikol Czuczorová, Nikolaj Jessen, Andrej Kiripolský, Zuzana-Markéta Macková, Tobias Páral, Ezra Šimek, Leevi Toija, Max Vajt a Hynek Alt s Jenem Kratochvilem. Spolupráce rozšířila škálu perspektiv o věkovou skupinu aktuálně studujících. Společně jsme se dobrali nejen k výsledku tištěného čísla, ale také k nové podobě digitálního obsahu, sérii podcastů a videí. Pomohli zcitlivět a zpřítomnit témata zobrazená na mentální mapě, kterou vytvořili při koncipování čísla, a lobbovat za revizi zažitého vnímání vybraných množin, které tvoří páteř obsahu: slast, bolest, chaos, jouissance, úzkost, odpovědnost, orgasmus, nebinární jazyk, aktivismus, perverze, sociální experiment. Řetěz asociací může pokračovat při listování časopisem anebo při poslechu podcastů, jejichž nemalou ambicí je referovat mluveným slovem o vizuálním umění. Bude to slast, provázená bolestí, jinak by to ani nemohla být slast.

„Život plyne a zrcadlí se v obraze.“ – fotografka Marie Tomanová v otevřeném rozhovoru

#10 min Marie Tomanová, Jan Hladonik

„Život plyne a zrcadlí se v obraze.“ – fotografka Marie Tomanová v otevřeném rozhovoru

Fotograf ZoneRozhovorAutoportrét

Marie Tomanová je jednou z nejvýraznějších tváří současné fotografické scény, která svými portréty zkoumá intimitu, identitu i proměny vztahů v čase. V rozhovoru se ohlíží za výstavami v Arles i New Yorku, přibližuje vztah s Libuší Jarcovjákovou, sdílí zkušenost s natáčením dokumentu „Svět mezi námi“ a promlouvá o síle zrcadlení, které prostupuje její tvorbou.

Co o nás vypráví moře?

#2 min Maya Schweizer, Christelle Havranek

Co o nás vypráví moře?

Galerie Fotograf ZoneVýstavaVideo art

Galerie Fotograf Zone představí 19. června esejistický snímek The Starfish německo-francouzské umělkyně Mayi Schweizer, který zkoumá Středozemní moře jako archiv naší kolektivní paměti. Tento experimentální film je součástí nového kurátorského programu Video Room, který pražskému publiku představuje výrazné osobnosti mezinárodní i lokální filmové scény.

Andrej Pešta – Baro frajeris

#9 min Emília Rigová, Andrej Pešta

Andrej Pešta – Baro frajeris

Galerie Fotograf ZoneVýstavaRomská kultura

Andrej Pešta (1921–2009) je mimořádně mnohovrstevnatou osobností – člověkem, který balancoval mezi společenským aktivismem, výtvarnou tvorbou a literární invencí. V úvodním textu publikace O Fotki¹ přibližuje ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová nejen svou osobní zkušenost s Peštou, ale i jeho pozoruhodnou všestrannost. Vzpomíná na něj jako na muže, který se už v 60. letech objevoval na fotografiích po boku významných romských intelektuálů a lídrů – například Tomáše Holomka – a zároveň připomíná slova romistky Mileny Hübschmannové, která Peštu označila za talentovaného vypravěče a literáta s bujnou fantazií.

Shalva Nikvashvili – Umění i umělci jsou mrtví. No a?

#3 min Shalva Nikvashvili, David Laufer

Shalva Nikvashvili – Umění i umělci jsou mrtví. No a?

#48 About MeProfilLGBTQ+

Shalva Nikvashvili rád provokuje. Hraje si s identitou, maskami, tělem a svou pozicí „umělce“. Jeho performativní tvorba, kterou šlo zhlédnout i v pražské galerii SVĚTOVA 1, oplývá BDSM kostýmy a manifesty kritizujícími svět umění. Na instagramu se stal celebritou – navzdory četným blokacím pro sexuální obsah jsou Nikvashviliho explicitní příspěvky paradoxně tím, co na sítích funguje nejlépe. Podobně pobuřující i lákavá je i jeho antipozice v současném umění.